Obyvatelé Sedla na Jindřichohradecku společně s místními chataři vysázeli vlastní sousedskou alej
Cesta z vesnice k bývalé vojenské hlásce v Sedle u Číměře na Jindřichohradecku se proměnila v sousedskou alej. Na přibližně půlkilometrovém úseku roste bezmála devadesát ovocných stromů. Každý z nich zasadil některý z místních obyvatel, nebo chalupářů.
„Blesklo mi hlavu, že by bylo fajn tu cestu zase nějakým způsobem vrátit krajině,“ vzpomíná krajinný architekt Jan Makovička, jak se zrodil nápad vybudovat alej podél nové příjezdové cesty u obce Sedlo.
Starosta Číměře, pod kterou Sedlo spadá, Radek Kněžínek dodává, že vysázení stromořadí nebylo potřeba podpořit žádnou dotací. „Nejjednodušší cesta je zažádat si o dotaci, tu dostanete a pokryjeme vám všechny náklady. My jsme ale touto cestou jít nechtěli, protože takový vznik aleje je anonymní, místní by k tomu potom neměli žádný vztah,“ vysvětluje.
Podle jednoho z organizátorů sázení Tomáše Kamase byla reakce obyvatel Sedla rychlá. „Stačilo napsat pár správných esemesek a na vesnickou skupinu. Jen jsme si upřesnili čas a připsali jsme, ať si lidé přinesou vlastní nářadí,“ usmívá se.
Při sázení aleje se sešla polovina obce. „V Sedle je trvale hlášeno asi sto lidí, dalších zhruba sto je chalupářů a chatařů. Zapojení bylo napříč populací a celkem sázelo asi sto lidí,“ říká starosta.
Čtěte také
Během jednoho dne tak vyrostla u Sedla alej, která dostala jméno Sousedská. Stromy do ní byly vybrány i s ohledem na umístění. „Levá strana je poněkud vlhčí, takže tam jsme umístili spíš vlhkomilnější druhy, více slivoní. Na druhé straně je odvodňovací příkop, tam jsme dávali druhy odolnější suchu,“ upřesňuje Jan Makovička.
Na nákup stromků se obyvatelé složili. „Jeden stromek stál 600 korun, ale plno rodin přispívalo vyšší částkou. Překvapila nás ta rychlost, za den a půl jsme měli celou cílovou částku a ještě zbylo i na nějaké dosázení,“ komentuje Tomáš Kamas.
Výsadbou stromů život v Sousedské aleji nekončí. Organizátoři doufají, že díky zapojení obyvatel se mladým stromům dostane i další péče, kterou k růstu potřebují. „Tím, že jsme si alej vysadili sami, předpokládáme, že i péče bude zajištěna, že se o to postarají místní,“ uzavírá starosta Radek Kněžínek.
Související
-
Na místě zaniklé obce Košťálkov obnovili památník připomínající padlé z první světové války
Ještě před osmdesáti lety byla mezi Starým Městem pod Landštejnem a česko-rakouskou hranicí řada obcí. Dnes už je připomínají jenom ovocné stromy a místy zbytky domů.
-
Malované zastávky budí pozornost v Jarošově nad Nežárkou. Motivy vytvořily místní mladé výtvarnice
Vlk vyjící na měsíc, stromy i pohled na hvězdnou oblohu zdobí autobusové zastávky v Jarošově nad Nežárkou. Radnice se tak snaží zamezit vandalství od sprejerů.
-
Klokotská alej v Táboře je oficiálně nejkrásnějším stromořadím v zemi
Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu. Tak zní motto celonárodní ankety Alej roku, kterou už 11 let pořádá sdružení Arnika. Letošním vítězem je Klokotská alej v Táboře.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Opravy po povodních od státu by trvaly moc dlouho, tak jsme silnici udělali sami, říká starostka
-
Milton byl to nejhorší, co jsem zažila, popisuje Češka z Floridy. Její dům na pobřeží čeká demolice
-
Detektivové zasahují v pražském dopravním podniku. Obvinili 13 lidí, stíhají je za úplatkářství
-
Stát zaplatil 16 milionů korun na odškodném lidem stíhaným v jízdenkové kauze. Chtěli ale o dost víc