Na místě zaniklé obce Košťálkov na Jindřichohradecku obnovili památník připomínající padlé z první světové války

27. červen 2022 08:05
Zprávy z jižních Čech

Ještě před osmdesáti lety byla mezi Starým Městem pod Landštejnem na Jindřichohradecku a česko-rakouskou hranicí řada obcí. Lidé tam chodili do kostela, děti do školy a řemeslníci pendlovali mezi českými a rakouskými zákazníky. Dnes už zaniklé obce připomínají jenom ovocné stromy v bývalých zahradách a místy zbytky domů. V bývalé obci Košťálkov se ale podařilo obnovit pomník připomínající padlé v první světové válce.

Celkem osmdesát jmen zaznělo při slavnostním odhalení obnoveného pomníku. Ten připomíná padlé a nezvěstné z první světové války z obcí, které ležely v katastru Starého Města pod Landštejnem směrem k česko-rakouské hranici.

O obnovení pomníku od roku 2018 usiloval Petr Hruška, velký kapitulář mezinárodního řádu Křižovníků s červeným srdcem, společenství Svatého Cyriaka. „Na soklu, který tu teď vidíme, stával vysoký monolit, kolem bylo zábradlíčko, lucerny. Když se v 50. letech obec Košťálkov ničila, zničili i původní pomník a zůstalo jenom torzo z podstavce,“ popsal.

Na místě zaniklé obce Košťálkov na Jindřichohradecku obnovili památník připomínající padlé z první světové válkyNa místě zaniklé obce Košťálkov na Jindřichohradecku obnovili památník připomínající padlé z první světové válkyNa místě zaniklé obce Košťálkov na Jindřichohradecku obnovili památník připomínající padlé z první světové válkyNa místě zaniklé obce Košťálkov na Jindřichohradecku obnovili památník připomínající padlé z první světové války

Podstavec původního pomníku byl schovaný v křoví hned vedle silnice mezi Starým Městem pod Landštejnem a rakouským Kautzenem. „Původní podstavec už jsme sem nechtěli dávat, protože na to nebyly finance a také jsme chtěli uvést jmenovitě ty vojáky, aby se vědělo, kdo přesně z těch obcí byl,“ vysvětlil Petr Hruška.

Většina jmen, které je možné na památníku číst, je německých. Více než 90 procent obyvatel dnes zaniklých obcí totiž tvořili Němci. Po druhé světové válce odsud byli nuceně odsunuti.

„Zdržovali se tady poblíž, protože doufali, že se vrátí do svých domovů. Našli útočiště a nouzová ubytování u svých příbuzných v Kautzenu, ve stodolách v okolí a podobně. Orgány rakouské moci se ale rozhodly Němce z této vesnice odsunout dále do dnešní Spolkové republiky Německo,“ připomněl rakouský historik Niklas Perzi.

I přesto, že potomky lidí odsunutých z těchto obcí se nepodařilo Petru Hruškovi najít, obyvatelé nedalekého Kautzenu jsou za obnovení památníku rádi. „Je velmi důležité slyšet o historii, zpracovávat historii, aby byla oživována. Utrpení, které prožili naši spoluobčané, musí vést k tomu, abychom se opět přiblížili a spojovali, a právě takové památníky k tomu mají sloužit,“ dodal starosta rakouského Kautzenu Manfred Whül.

autor: Lucie Suchánková Hochmanová
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější zprávy

Zprávy z iROZHLAS.cz