Vodní toky na Šumavě se z kyselých dešťů dokázaly zotavit. Vědci potvrdili návrat původních druhů ryb
Říčky a potoky na Šumavě bývaly kdysi plné života. Jejich rovnováhu ovšem zhruba od poloviny minulého století rozvrátily kyselé deště. Následkem toho ze šumavských vrcholků vodní organismy včetně ryb dokonce zcela vymizely. Současný stav tamních toků už několik měsíců mapuje mezinárodní vědecký tým pod vedením hydrobiologa Petra Blabolila z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
O kyselých deštích jsme v našem prostředí slýchávali především v souvislosti s Krušnými horami. Je to logické – za bývalého režimu tam bylo jedno z průmyslových center. Opačným extrémem byla Šumava, neboť šlo o pohraniční pásmo s výrazně omezeným přístupem. Princip kontaminace tamního vodstva a půdy na základě kyselých srážek byl ovšem v obou případech stejný.
„Kyseliny padaly na půdu a vymývaly z hornin toxické ionty hliníku, které zadusily vše živé, včetně ryb. Způsobilo to mimo jiné i hubení rybí obsádky citlivé na kvalitu vody. Pstruzi z vrcholových partií Šumavy vymizely v 70. letech minulého století, což se týkalo třeba také ledovcových jezer,“ vysvětluje hydrobiolog Petr Blabolil.
Zhruba před třemi lety vědci zahájili rozsáhlý průzkum rybích obsádek ve více než 250 lokalitách na české i bavorské straně Šumavy, aby zjistili, jak to pod hladinou tamních toků v současnosti vypadá. Výsledek je mile překvapil.
„Naprostá většina šumavských toků je velmi živá. Jsem moc rád, že tohle mohu konstatovat. Ryby je nutné rozdělit podle jejich migračních schopností. Pstruh obecný typicky na podzim migruje proti proudu na svá trdliště, tedy místa, kde se rozmnožuje. Jakožto původní druh se vrátil do naprosté většiny námi pozorovaných míst. Prošli jsme přes 170 lokalit a nenašli jsme ho jen ve třech,“ neskrývá odborník nadšení.
Dalším příkladem může být vranka obecná, ryba příbuzná mořským ropušnicím, na rozdíl od nich ovšem není jedovatá. Představuje významný prvek fauny nejčistších vod a určitý bioindikátor, jehož výskyt značí vysoce kvalitní vodu a nízké znečištění.
„I vranka se výrazně rozšířila. Šumava je kromě Národního parku a CHKO také evropsky významná lokalita, kde je právě vranka obecná jedním z předmětů ochrany. Příroda se tam tedy do značné míry zotavila. V tomto ohledu jsem velký optimista,“ dodává Petr Blabolil.
Celý rozhovor s hydrobiologem Petrem Blabolilem si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
