Rozšíření nepůvodních invazních druhů v přírodě se týká nás všech, varuje vědec Miloš Buřič
V Česku žijí stovky nepůvodních invazních druhů živočichů. Mezi výrazné zástupce této kategorie patří například raci pruhovaní, signální, mramoroví a červení. Dobře se na naše prostředí adaptují a zároveň šíří račí mor, čímž decimují populaci původního raka říčního. Problematice se dlouhodobě věnuje Miloš Buřič z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.
Rak pruhovaný, rak signální, rak mramorový a rak červený jsou typičtí zástupci nepůvodních invazních druhů živočichů v našich vodách. Od raka říčního, který je druhem původním, se na první pohled příliš neliší.
Podle vedoucího laboratoře sladkovodních ekosystémů Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Miloše Buřiče veřejnost běžně mezi jednotlivými druhy raků prakticky vůbec nevidí rozdíl.
„Lidé jsou někdy aktivními ochránci přírody, ale zároveň umí přírodě dost škodit, aniž by sami chtěli. Dám příklad – uvidíte v Labi nebo Vltavě raka, řeknete si třeba, že u vás na vesnici v potoce kdysi taky bývali, tak ho z té řeky vyjmete a přesunete ho. Jenomže když nevíte, jaký druh přesně kam přenášíte, tak naděláte mnohem víc škody než užitku,“ popisuje.
Z mnoha různých důvodů je rozšíření nepůvodních invazních druhů podle vědce celospolečenským problémem. „Má to ekonomický vliv. Pakliže mi invazní druh bude brát produkci z rybníka nebo sklizeň z pole, tak to velmi silně pocítím. Některé druhy například dělají nory, a mohou tím pádem ohrožovat stabilitu břehů. To se prostě týká nás všech,“ varuje.
Ministerstvo životního prostředí proto před dvěma lety vypracovalo akční plán pro boj s invazními druhy. „Domnívám se, že to pomohlo. Témata s tím spojená se často objevují v médiích. Kromě raků se hodně mluví třeba také o výskytu sršně asijské. Informovanost jde dopředu, ale pořád nám určitý krůček chybí. Stále mám trochu pocit, jakoby naše děti ztrácely s přírodou kontakt,“ komentuje Miloš Buřič.
Jak se do boje invazními druhy může zapojit veřejnost? Celý rozhovor s vědcem Milošem Buřičem si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
