Křemežské straky lidové tvůrkyně Marie Husarové obdivovali lidé na světových výstavách v Paříži i Pekingu
Záhorácko je okrajová oblast Doudlebska v okolí Křemže, která byla od ostatního regionu oddělena horou Kletí, odtud název. Je spojeno s osobností Marie Husarové, významné jihočeské tvůrkyně, která se zde narodila roku 1914 a prožila v Křemži celý život.
Po absolvování odborné školy v Českých Budějovicích si Marie Husarová v devatenácti letech otevřela vlastní krejčovskou dílnu. Aktivně se zapojovala do života Křemže, hrála ochotnické divadlo a vedla místní Sokol jako náčelnice.
Během okupace chodila s otcem – sedlářem po okolních vesnicích za řemeslem, poznávala kraj i jeho obyvatele a začala se zajímat o lidovou kulturu. Sbírala krojové součástky a vytvořila vlastní rozsáhlou sbírku.
Když později musela soukromou dílnu zavřít, začala spolupracovat s Ústředím lidové umělecké výroby, pro které vyráběla křemežské straky – jemně voskem zdobené kraslice, ceněné pro čistotu provedení i osobitý rukopis.
Důležité bylo její dlouholeté přátelství s etnografkou Alenou Plesingerovou. I její zásluhou byly křemežské straky roku 1956 poprvé veřejně vystaveny. O šest let později získala Marie Husarová titul mistra lidové umělecké výroby. Dokonce začala přenášet vzory z kraslic na batikované hedvábné šátky a věnovala se také tradičnímu kynutému pečivu z Křemežska.
Její práce se dostala na světové výstavy v Bruselu, Mnichově, Pekingu i Paříži. Marie Husarová tak významně přispěla k propagaci jihočeského lidového umění ve světě.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
