Kolečko smrti se tančilo v Doudlebech. Tanečníci pomalými pohyby na místě připomínali kostlivce
Pro národopisnou oblast Doudlebsko jsou typické jihozápadočeské kolečkové tance, jejichž kořeny sahají hluboko do minulosti. Tanec v kruhu patří k nejstarším formám společného pohybu a objevuje se napříč kulturami. Kruh symbolizuje jednotu, rovnost a propojení komunity, zároveň vytváří ochranný rituální prostor a připomíná i přírodní cykly.
Od padesátých let 20. století se sběru jihočeských tanců intenzivně věnovala etnografka Zora Soukupová.
K nejzajímavějším kolečkům patří kolečko smrti, zvané smrťák, které tehdy ovládali už jen staří tanečníci z Doudleb – Anna Běhunková a Václav Zdrha, přezdívaný Pustoťák. Tančili jej sólově při vystoupeních krojové družiny. Jde o pomalý tříčtvrťový tanec na místě, při němž levá noha opisuje velký kruh těsně nad zemí, takže připomíná pohyb kostlivce.
Velké oblibě se na Doudlebsku dodnes těší také linecká polka. Začíná jako běžná polka v párech, pokračuje chůzí v kruhu a vrcholí oblíbeným vytleskáváním mužů uprostřed. To vše dokládá inspiraci rakouskými a bavorskými tanci, s nimiž měl region díky cestám za prací čilé kontakty.
Ve 20. století se tato polka pod názvem „Doudlebská“ rozšířila daleko za hranice kraje. Současný soubor Doudleban tímto tancem zpravidla uzavírá každé své vystoupení.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
