Předobrazem kuráta Ibla ze Švejka byl farář, který prý porušoval celibát, ale také působil v odboji
Rodák z Mahouše na Prachaticku Jan Evangelista Eybl patřil k předobrazům polního kuráta Ibla z Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Hašek v knize zmiňuje kuráty Katze, Lacinu a Ibla – a právě Eybl, kterého spisovatel poznal během vojenské služby u 91. pěšího pluku (takzvaného „českobudějovického“), měl být jednou z inspirací.
Po první světové válce působil Jan Evangelista Eybl jako kaplan, farář ve Strážném a nakonec v Kamenném Újezdě. Na jeho působení se vzpomíná různě: jedni jej popisovali jako schopného duchovního, jiní mu vytýkali povýšenost, chamtivost či porušování celibátu. Neobvyklé bylo, že si už ve třicátých letech pořídil automobil.
Roku 1938 byl kvůli jistému mravnostnímu deliktu s nezletilou dívkou z farnosti odvolán. Přestěhoval se do Berouna, kde sloužil jako výpomocný duchovní a zároveň se – navzdory penzijnímu věku – zapojil do protinacistického odboje.
Gestapo jej roku 1942 zatklo a věznilo v Kladně, Terezíně a nakonec v koncentračním táboře Dachau. Spoluvězni jej popisovali jako slušného, přátelského a vlasteneckého muže.
Zbytek života strávil v kněžském domově v Senohrabech, kde roku 1968 zemřel. Krátce před smrtí poskytl rozhovor českobudějovickému rozhlasu, v němž vzpomínal na Jaroslava Haška. Vyprávěl například, že po válce jej navštívil Haškův syn Ríša a ptal se, zda ho román neurazil. Eybl prý odpověděl: „Zpočátku mě to mrzelo, ale teď už ne. A vše, co je v románu spojeno se jménem Eybl, je vlastně slušné.“
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
