V Česku začal platit zákaz tělesných trestů. Legislativní úprava byla nutná, myslí si právnička

Do konce roku 2025 občanský zákoník obsahoval ustanovení, že při výchově dětí lze použít přiměřené výchovné prostředky, které neohrožují zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýkají se lidské důstojnosti. Právě v pojmu „přiměřené“ byl ale zásadní problém.

„Existovali rodiče, kteří například za špatné pololetní vysvědčení považovali za přiměřené dát dítěti třicet ran vařečkou na holou, ale takových padesát, to už by podle nich přiměřené nebylo. Nastala tedy potřeba právní úpravu změnit tak, aby bylo zcela jasné, že tělesné trestání mezi přiměřené tresty nepatří,“ říká právnička Tereza Patočková.

Tělesné tresty, působení duševního strádání nebo jiná ponižující opatření se tedy na základě nové zákonné úpravy dotýkají lidské důstojnosti dětí. Podle Terezy Patočkové byla v tomto ohledu dosavadní legislativa značně zastaralá, zejména ve srovnání s okolními státy. Česká republika totiž byla jednou z posledních evropských zemí, která neměla zákaz tělesných trestů výslovně zakotven v právním řádu.

„Toto ustanovení nemá sice žádnou přímou sankci, přesto považuji za důležité, že v občanském zákoníku je a lze na něj poukázat. Zavedení ustanovení bylo doprovázeno masivním otevřením tématu. Existuje spousta webových seminářů nebo odborné literatury, tak aby rodiče věděli, jak mají své děti vychovávat,“ zdůrazňuje právnička.

Jak novela občanského zákoníku rozlišuje formy péče o děti a proč je důležitá nově nastavená prozatímní úprava poměrů dítěte? Celý rozhovor s právničkou Terezou Patočkovou si pusťte v přehrávači výše.