Tomáš Verner se zdrží v rodném kraji. Většinu měsíce stráví v olympijském parku v Budějovicích

Ačkoliv se Tomáš Verner narodil v Písku, vyrůstal v Českých Budějovicích. S rodiči žil na sídlišti Máj, kde také navštěvoval základní školu, a v místním krasobruslařském oddílu se učil první skoky a piruety. Na jih Čech se vrací pravidelně za svými rodiči.

V nejbližších dnech ale v rodném kraji stráví víc času než obvykle. „Budu pečený vařený na českobudějovickém výstavišti a doufám, že tam položím základ pro nové olympijské generace v rámci olympijského festivalu. Chystám se vyučovat bruslení, skluz i hokej,“ láká bývalý závodník a dnes trenér. Zároveň si nechce nechat ujít žádnou z českých reprezentačních účastí na nadcházejících hrách v Miláně a Cortině d’Ampezzo.

Sám startoval na třech olympiádách. Pod pěti kruhy debutoval v roce 2006, shodou okolností na severu Itálie v Turíně, následně závodil také na hrách v kanadském Vancouveru a ruském Soči.

Krasobruslení je disciplína, v níž stačí jen jedna malá chybička a je po všem. Tlak na závodníky je proto při velkých sportovních akcích obrovský. „V mém případě fungovala skvěle spolupráce s mentálním koučem Danem Landou. Není psycholog, ale dokáže se vcítit do duše sportovce, a pozměnit tak trochu jeho uvažování před závodem. Pokud si vezmete do hlavy, že olympijský start na konci kariéry by měl definovat váš celý dosavadní život, je to neúnosný tlak,“ popisuje Tomáš Verner vlastní zkušenost.

Nejvíc si prý osobně užil právě svůj úplně poslední olympijský start. „Věděl jsem už tehdy, že se závoděním skončím. Užívání si závodů, to je ve společnosti často skloňované téma, lidi to neradi slyší. Spojují si to s nějakou radostí, jucháním a jásáním, ale tak to není. Sportovec si svůj výkon užívá i v té největší bolesti a dřině, protože to je to, co mu v dosavadním životě dává smysl. I ten stres k tomu patří,“ vypráví.

Celý rozhovor s Tomášem Vernerem si pusťte v přehrávači výše.