Jan Balabán: Zeptej se táty. Román o smrti, umírání a hledání života čte herec Norbert Lichý

Román o smrti, umírání a hledání života napsal ostravský spisovatel Jan Balabán. Postava překladatele a příležitostného spisovatele Emila Nedomy je do určité míry autobiografická. I autorovi před pár lety zemřel otec.

Sám Jan Balabán zesnul doslova pár dní po dokončení svého rukopisu, k tomu na den přesně šest let po úmrtí svého otce. Bylo mu pouhých 49 let.

Román Zeptej se táty vyšel roku 2010 v brněnském nakladatelství Host. V následujícím roce získal titul Kniha roku v anketě Magnesia Litera. Pro rozhlas ho načetl herec Norbert Lichý.

„Odpuzoval banalitu a plytkost“

Letos v lednu jsme si připomněli nedožité 60. narozeniny spisovatele a překladatele Jana Balabána, o němž novinář Jiří Peňás kdysi napsal, že „v něm byl rys, o kterém psali ti, kteří poznali Franze Kafku: že totiž všichni začali v jeho přítomnosti vážit slova. To vůbec neznamenalo, že by neměl smysl pro humor, jen od sebe jako by vnitřní silou osobnosti odpuzoval banalitu a plytkost.“

A takový byl i coby autor. Jan Balabán byl především povídkář. Povídkovým souborem Středověk v roce 1995 debutoval. Následovaly knihy povídek Boží lano, Prázdniny, Možná, že odcházíme a Jsme tady.

Za soubor povídek Možná, že odcházíme získal v roce 2005 Magnesii Literu za prózu. Vedle posmrtně vydaného románu Zeptej se táty napsal ještě romány Černý beran nebo Kudy šel anděl. Jeho povídkám i románům je společný existenciální rozměr.