Nestihli jste prohlídku legiovlaku? Vydejte se na ni s Vltavínem
V Českých Budějovicích, těsně vedle železničního nádraží, v prostorách nákladového nádraží, zastavil legiovlak. Jeho zastávka byla naplánována do 21. listopadu.
Legiovlak je projekt Československé obce legionářské, který si předsevzal vytvořit věrnou repliku legionářského vlaku z období let 1918–1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií.
My jsme se tam vydali s mikrofonem, abychom natočili o tomto projektu něco víc. Prohlídku legiovlaku si můžete poslechnout právě v tomto Vltavínu.
Naši legionáři zůstali v Rusku po brest-litevském míru na jaře 1918 jako největší cizí armáda na cizím území. Bolševická vláda se jich tak bála, že když se legionáři blížili k Jekatěrinburgu, kde byl uvězněn car Mikuláš II. s rodinou, nechala rodinu raději popravit, jen aby je naši legionáři neosvobodili. Ti dorazili do města jen o necelý týden později.
„Legionáři nakonec ovládli Transsibiřskou magistrálu, ale nejen to. Provozovali celkem 77 továren a 18 dolů, kde zavedli výkonovou mzdu, takže místní zjistili, že Čechoslováci platí, platí včas a že kdo bude pracovat, tak si opravdu vydělá,“ vysvětluje mimo jiné Jiří Müller, vedoucí posádky legiovlaku.
Celý příběh legionářů je složitý a dlouhý, ale zjednodušeně se dá vyjádřit takto:
Když člověku dojde ta naprosto neuvěřitelná představa, že jste v Rusku, je vás 60 tisíc, potřebujete se dostat na západ, ale prostě vás tudy tím směrem bolševická vláda nepustí. A tak abyste se dostali do Evropy, musíte na Sibiř a obeplout svět.
Poslední legionáři se do Československa vrátili 11. listopadu 1920.
Známí Jihočeši
Ve Vltavínu si kromě legiovlaku připomeneme dalšího z herců, kteří se narodili na jihu Čech a přitom se to o nich někdy ví, někdy neví, ale máme je spíše spojené s Prahou. Poslechneme si Rudolfa Hrušínského. Máme pro vás připravený jednak záznam rozhovoru s Rudolfem Hrušínským z roku 1992, ale i reportáž z natáčení filmu Rozmarné léto, která se nese přesně v duchu jemného humoru tohoto filmu. Natočil ji v roce 1967 Ludvík Mühlstein.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
