Nenápadné poklady na jihu Čech, soukromá apartmá na zámku Hluboká a vzácné semínko vinné révy
Ve větší části přízemí hlubockého zámku bývala soukromá apartmá posledních čtyř generací majitelů zdejšího panství. S uvolněním protiepidemiologických opatření se i na sklonku roku 2020 můžete podívat i do těchto komnat. Zámek Hluboká zpřístupní během tří adventních víkendů, 5. a 6., 12. a 13. a 19 a 20. prosince, zimní prohlídkovou trasu soukromými apartmány posledních dvou generací příslušníků schwarzenberského rodu.
Po více než padesáti dnech se opět otevřou vybrané památky se zimním provozem. Zámek Český Krumlov zpřístupní od 3. prosince 2020 Hradní muzeum s věží, zámek Hluboká od 5. prosince zimní prohlídkovou trasu.
Hradní muzeum a zámecká věž v Českém Krumlově budou mimořádně otevřeny každý den od čtvrtka 3. prosince až do středy 23. prosince mezi 9. až 16. hodinou. Slavnostní atmosféru zámeckému areálu dodají vánoční stromky na nádvořích a tradiční medvědí betlém nainstalovaný ve vestibulu vstupu na I. prohlídkovou trasu. V novém roce bude provoz zahájen od 5. ledna.
Zámek Hluboká zpřístupní během tří adventních víkendů, 5. a 6., 12. a 13. a 19 a 20. prosince, zimní prohlídkovou trasu soukromými apartmány posledních dvou generací příslušníků schwarzenberského rodu. Trasa bude otevřena od 9 do 16 hodin.
Speciální adventní prohlídky na Hluboké však nechystají. „Před průčelím zámku děti jako každý rok najdou vánoční stromečky s bonbony, které si budou moci otrhat“, láká k návštěvě kastelán Martin Slaba. K procházkám také doporučuje zámeckou zahradu nebo zámecký park s naučnou stezkou, který zůstává otevřen bez omezení po celý rok.
Projít apartmány se můžete i v naší reportáži
Jednou částí této prohlídkové trasy je byt kněžny Terezie, druhou pak byt jejího syna knížete Adolfa. Mezi nimi se nachází veliká lovecká jídelna, ve které mohlo najednou jíst až padesát lidí.
„Schwarzenberské panství na Hluboké bylo totiž pověstné svými lovy, které se tu konaly nejčastěji v říjnu každého roku. A kdo v Čechách něco znamenal, nesměl na nich chybět,“ komentuje tuto část prohlídky Martin Slaba. Jeho kroky pak míří do dalšího bytu, tentokrát do bytu posledního knížete, který Hlubokou obýval, Adolfa.
„Dříve tady byl byt Jana Adolfa II. To byl muž, který přestavěl Hlubokou do současné podoby. Svůj jednoduchý a skromný byt si zařídil v přízemí, kde se nyní nachází zimní prohlídková trasa. Obýval sice velký, ale nikterak okázalý byt sestávající z malé jídelny, pracovny, obývacího pokoje s příslušenstvím a ložnice,“ popisuje kastelán.
A protože to nejcennější na zámcích bývá v prvním patře, nechal tam Jan Adolf vybudovat apartmá pro svoji manželku. A jak to řešil, když ji chtěl navštívit? „Musel vystoupat po těchto točitých litinových schodech o patro výš,“ dodává Martin Slaba a otevírá nenápadné dveře v jedné ze stěn.
Co je tím největším pokladem na jihu Čech?
Kolikrát za život narazí archeolog na poklad? Možná častěji, než by si mnozí mysleli. Pokladem pro něj totiž nejsou jen předměty mimořádné hodnoty, ale mnohdy také něco, co na první pohled není ani vidět.
Jihočeští archeologové to zažili například v roce 2011, když objevili mohylové pohřebiště nedaleko obce Zahrádka na Českokrumlovku. „Byla to do té doby úplně neznámá lokalita s asi dvanácti mohylami, která nám poskytla jeden zcela unikátní nález,“ prozrazuje Ondřej Chvojka, archeolog Jihočeského muzea.
V jedné z mohyl se skrývaly dva duté bronzové kruhy z 6. nebo 7. století př.n.l., ale ty paradoxně nebyly tím nejvzácnějším. „Kruhy jsou samozřejmě cenné, ukazují na nějakou vyšší společenskou vrstvu, ale nás zaujala hlavně jejich výplň – bylo tam mnoho organického materiálu,“ vysvětluje Ondřej Chvojka.
Archeologové hned odvezli nález do laboratoře na Jihočeskou univerzitu a začali s rozbory. Ukázalo, že v dutých kruzích je několik travin, mech, spousta různých bylin, které napovídají, jak před tisíci lety vypadala krajina na Krumlovsku, a jedno jediné semínko z vinné révy.
Právě to bylo pro archeology podle Ondřeje Chvojky opravdovým poklad. „Je to jednoznačně nejstarší nález vína na našem území. Stejně staré semínko mají kolegové z lokality Burgenlandsko ve východním Rakousku a tam si ho váží natolik, že mu postavili pomník,“ říká.
České semínko sice zatím pomník nemá, ale je ozdobou sbírek Jihočeského muzea. Protože se jedná o odrůdu, která se v Čechách nepěstovala, objevují se další otázky. Odkud sem semínko přišlo a v jaké podobě? To by mohli archeologové zjistit, pouze pokud jej rozemelou na prášek pro další rozbory. Zatím s tím ale váhají. Přece jenom to semínko bylo jen jedno jediné…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka