Nejtemnější část zimy skončila, za předěl se považuje svátek Hromnice
Na Hromnice o hodinu více, praví známá pranostika. Týká se slunce a délky jeho setrvání na obloze. „Když si spočítáme čas od východu do západu slunce, tak nám skutečně vychází, že od začátku roku se doba slunečního svitu prodloužila o více než hodinu,“ říká astronomka Jana Tichá.
Hromnice, které připadají na 2. února, jsou podle ní svátkem, který připomíná, že už končí nejtemnější, nejtmavší část zimy. Postupně se prodlužuje délka dne a blíží se předjaří.
Hromnice je lidový název křesťanského svátku Uvedení Páně do chrámu. „Ježíše po čtyřiceti dnech od narození vzali rodiče do chrámu, tam se setkali s proroky, kteří Ježíše nazvali světlem k osvícení národů. A to vlastně bylo zkombinováno s tím, že období Hromnic bylo zřejmě už daleko dříve považováno za takový předěl, kdy můžeme doufat v blížící se jaro,“ vysvětluje Jana Tichá.
Během února bude také možné pozorovat několik úkazů na obloze, například zajímavé setkání Měsíce a Jupitera 22. a 23. února nebo Venuši poblíž Měsíce 27. února.
Související
-
Kometa, kterou naposled viděli neandrtálci, letí kolem Země. Její pozorování ale není snadné
Kolem Země proletí jasně zelená kometa, hlásal jeden z novinových titulků. Astronomka Jana Tichá ale říká, že kometa se rozzářila víc na stránkách tisku než na obloze.
-
Bájného lovce Oriona, krvavé oko Býka i nejjasnější hvězdu můžete spatřit na zimní obloze
Zimní noční obloha má své kouzlo. Noci jsou dlouhé a slunce zapadá nejhlouběji pod obzor, takže obloha je hodně tmavá. V zimních souhvězdích září řada velmi jasných hvězd.
-
Kdy se Země dostává nejblíže ke Slunci? V zimě, i když to mnohé překvapuje, odpovídá astronomka
Vesmírný úkaz, který se řadě lidí zdá nesmyslný, připadá na leden. V tomto měsíci se totiž planeta Země ocitá nejblíže Slunci. Přitom panuje zima, což mnohým připadá divné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
