Kometa, kterou naposled viděli neandrtálci, letí kolem Země. Její pozorování ale není snadné
Kolem Země proletí jasně zelená kometa, hlásal jeden z novinových titulků o úkazu, který se právě odehrává nad našimi hlavami. Astronomka Jana Tichá ale říká, že kometa se rozzářila víc na stránkách tisku než na obloze. Je totiž jasná pouze jako nejmenší hvězdy viditelné pouhým okem a bez dalekohledu ji spatří nejspíše jen zkušení pozorovatelé za ideálních podmínek.
Kometa má oficiální označení C/2002 E3 ZTF. „Z už téměř ročního pozorování víme, že se pohybuje po velmi protáhlé parabolické dráze. Z výpočtů vyplývá, že naposledy byla vidět ze Země někdy před 48 až 50 tisíci lety, proto jí některá média říkají neandrtálská kometa, že ji mohli vidět naši neandrtálští předchůdci,“ uvádí Jana Tichá.
Na obloze se kometa pohybuje v oblasti severních souhvězdí. „Dlouhou dobu putovala mezi Velkým vozem a Malým vozem, čili v té části severní oblohy, která je po většinu noci od nás v zimě pozorovatelná velmi nízko nad obzorem. K pozorování je tedy kromě ideálního počasí nutné mít ještě hodně volný výhled na sever,“ dodává astronomka.
Nejblíže Zemi byla kometa 1. února. Dál se pohybuje skrz souhvězdí Vozky a míří do Býka. Pozorování ale navíc komplikuje Měsíc, který se blíží do úplňku. „Úplněk nastává pátého února, takže musíme vyčkat asi tak do desátého, až nebude tak velký a nebude rušit svým světlem. Teprve potom můžeme zkusit, jestli triedrem, nebo malým dalekohledem kometu neuvidíme,“ vysvětluje Jana Tichá.
Související
-
Bájného lovce Oriona, krvavé oko Býka i nejjasnější hvězdu můžete spatřit na zimní obloze
Zimní noční obloha má své kouzlo. Noci jsou dlouhé a slunce zapadá nejhlouběji pod obzor, takže obloha je hodně tmavá. V zimních souhvězdích září řada velmi jasných hvězd.
-
Kdy se Země dostává nejblíže ke Slunci? V zimě, i když to mnohé překvapuje, odpovídá astronomka
Vesmírný úkaz, který se řadě lidí zdá nesmyslný, připadá na leden. V tomto měsíci se totiž planeta Země ocitá nejblíže Slunci. Přitom panuje zima, což mnohým připadá divné.
-
Když jablka padala z jabloní, objevil Newton gravitační zákon. Popsal i setrvačnost a akci a reakci
„Tisíc jablek spadlo na nos Zeměkoule, jenom Newton uměl těžit ze své boule,“ cituje Vítězslava Nezvala astronomka Jana Tichá. Připomíná tak výročí narození Isaaca Newtona.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
