Nejradši mám hraní na zkouškách, koncerty jsou už jen bonus, říká kytaristka Barbora Kubíková
Rodačka z Českých Budějovic, kytaristka Barbora Kubíková, toho ve svých pouhých 25 letech stihla v hudbě neuvěřitelně mnoho. Vystupovala se symfonickým orchestrem Českého i Maďarského rozhlasu, koncertovala v drážďanské Semperoper, s Českou filharmonií, bodovala i v pravlasti hry na kytaru, ve Španělsku.
Na otázku, jak moc musí hraní na kytaru cvičit, nedokáže přesně odpovědět. „Jak lidi říkají, že cvičí na hodiny, tak já vůbec nevím, jak moc hraji. Já hraji podle toho, co mě zrovna čeká, jak náročný je ten program, jestli je to nové, nebo už to mám zažité. Nevím, kolik hodin cvičím, ale odvíjí se to od těch daných koncertů,“ vysvětluje.
Mladá kytaristka si vždy užívá, když dostane příležitost hrát s orchestrem. „Kytara se málokdy dostane k orchestru, protože jako nástroj není součástí orchestru, a tedy musíte být sólista. Těch příležitostí je málo, musíte se hodně snažit a mít nějaké kontakty,“ připomíná.
„Když už se tam ale dostanu a mám za sebou tu masu zvuku a skvělých muzikantů, tak nejlepší jsou zkoušky. Jak se od začátku, kdy cítíte, že to úplně není ono, dostanete k tomu nejlepšímu bodu. To mě moc baví, práce s dirigentem a orchestrem, s akustikou sálu. Koncert potom už jenom takový bonus, taková třešnička na dortu,“ dodává.
Celý rozhovor s kytaristkou Barborou Kubíkovou si poslechněte online v cyklu Jihočeši.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
