Náhrdelník z mušlí chráněného druhu z dovolené přivézt nemůžete. Ani když ho koupíte, upozorňuje odborník
Už vás někdy na dovolené napadlo, že na pláži seberete pár krásných mušlí nebo vysušeného kraba a vezmete si je domů na památku? V tom případě pozor, abyste nenarazili. Ne vše živé a dokonce ani ne vše mrtvé se dá převážet přes hranice.
Podmínky obchodu s ohroženými druhy upravuje mezinárodní úmluva CITES, ke které Česká republika přistoupila hned v den svého vzniku, 1. ledna 1993. Převzala totiž povinnosti, které přijalo Československo přibližně půl roku předtím. Za náš stát dodržování úmluvy mimo jiné hlídá Česká inspekce životního prostředí a doktor přírodních věd Jindřich Novák, který je vedoucím oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES.
„Úmluva CITES upravuje obchodování, nabývání, držení, dovoz a vývoz druhů, které jsou uznány za celosvětově ohrožené vyhubením. A tyto druhy, kterých je téměř 40 tisíc a mezi něž patří jak živočichové, tak rostliny, jsou chráněny,“ vysvětluje Jindřich Novák.
Zákazy se navíc vztahují nejen na živé chráněné organismy, ale i na exempláře mrtvé, dokonce také na veškeré výrobky, které obsahují části těchto chráněných druhů. „To znamená mušle, kůže, lebky, zuby, drápy, náhrdelníky vyrobené z kostí a podobně,“ překvapuje odborník.
Naštěstí ne všechny náhrdelníky z mušlí, které si plánujeme přivézt z dovolené, jsou pro nás zapovězeny. „Záleží na tom, z jakých druhů mušlí je náhrdelník vyroben. Některé druhy jsou úmluvou CITES chráněné, jiné ne,“ upřesňuje Jindřich Novák s tím, že na stránkách České inspekce životního prostředí je odkaz na nařízení Evropské unie se seznamem druhů.
Čtěte také
Pokud se však opravdu jedná o schránky ohroženého druhu, pak nehraje roli ani to, že mušle za nás nasbíral, nebo usmrtil někdo jiný, že někdo jiný náhrdelník vyrobil a nám jej později prodal. I tak se podle Jindřicha Nováka nesmí tato přírodnina vyvézt přes hranice státu, kde vznikla.
„Ta úmluva je postavená tak, že se týká i veškerých výrobků z chráněných živočichů a rostlin. Takže si nemůžete přivézt třeba ani podpůrný přípravek nebo nějaké léčivo, které v sobě obsahuje alkaloidy získané z chráněné rostliny,“ upozorňuje ekolog.
A proč to všechno? „Úmluva je jednou z možností, jak na planetě chránit přírodní rozmanitost. Tu můžeme chránit například územní ochranou – to všichni znají, existují národní parky, existují rezervace. Ale také můžeme přírodu a její biodiverzitu chránit obchodními restrikcemi. Vymezíme druhy, které jsou ohroženy vyhubením, a na tyto druhy uvalíme určité obchodní sankce,“ odpovídá Jindřich Novák.
A jak je to se zmiňovanými mořskými kraby? S americkými raky, s beruškami, které přiletěly z východu, anebo třeba se sršní asijskou? Celý rozhovor s Jindřichem Novákem, vedoucím oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES České inspekce životního prostředí, si poslechněte online.
Související
-
Máte doma mývala, želvu nádhernou nebo raka mramorovaného? Invazní druhy zvířat musíte nahlásit
Na území České republiky roste zhruba 3500 až 3700 druhů rostlin. Třetina z nich je nepůvodní a šedesát druhů dokonce odborníci z botanického ústavu označili jako invazní.
-
Africké slonice už se rodí bez klů, chrání se tak před lovci. Evoluce je hodně rychlá, říká biolog
Jak se udržuje rozmanitost v přírodě? Na jakých principech funguje společná existence organismů? Na hledání odpovědí získal vědec Jan Hrček prestižní evropský grant.
-
V Blanském lese byl nejspíš každý, i když to možná ani neví, připomínají správci chráněné oblasti
„Blanský les − malebná podhorská krajina s bohatstvím cenných smíšených lesů a rozkvetlých luk, domov nebývalého množství vzácných druhů rostlin i živočichů.”
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.