Nadšenci z Vimperka zachraňují starou kapličku v lokalitě Brantlův dvůr

Jméno Brantlhof může znamenat buď už zmíněný Brantlův dvůr, nebo také vyhořelý dvůr. Kdysi tu zvonil zvon a samotný Brantlhof posloužil i jako jakási Noemova archa při záchraně lidí před požárem Vimperka v roce 1904.

Zda se kaplička využívala i na mše, dnes není jisté. „Nenašli jsme žádnou zprávu o vysvěcení kapličky, ale pan farář tvrdí že na statcích okolo Vimperka byly soukromé kaple, které nebyly vysvěcené, ale jako kaple se používaly,“ říká Vladimíra Fridrichová Kunešová.

Návrh na stržení zastupitelé neschválili

Ta přišla do spolku Vimpersko s tím, že by bylo dobré kapličku opravit. „Jeden čas byl v zastupitelstvu návrh, že by se kaplička mohla strhnout a místo ní vybudovat něco menšího. To zastupitelé neschválili a někteří podali návrh, že by se měla opravit. Nicméně v nejbližší době není v rozpočtu města žádná položka, která by tomu odpovídala, a vypadalo to, že kaplička je víceméně na spadnutí, tak jsme si řekli, že je třeba jednat rychle a ujali jsme se jí,“ dodává Věra Vávra.

Brantlův dvůr patřil k mnoha šumavským dvorům mezi lesy, loukami a poli. Byl samostatným světem, oddělený od větších vesnic a měst|foto: Zdeněk Zajíček

Kaplička i pozemek patří městu. Spolek Vimpersko si objekt pronajal a zhruba za měsíc, až bude vydáno stavební povolení, se pustí do oprav.

Památka zřejmě vznikla z nějakého menšího stavení začátkem 19. století. „Pravděpodobně původně neměla žádnou zvonici a pak se přistavěla předsíň tak, aby nahoru mohla být vztyčena maličká dřevěná zvonice, kterou plánujeme oplechovat. Pravděpodobně šlo o to, aby Brantlův dvůr měl nějaký signální systém, kterým by se lidé mohli navzájem varovat a svolávat,“ ukazuje Věra Vávra.

Věří, že peníze na opravu spolek sežene. „Máme vymyšleno několik způsobů. Jednak se chceme opřít o lidi, kteří budou ochotní přispět do veřejné sbírky, ale také budeme žádat o granty a oslovovat firmy z Vimperku a okolí. Projektant náklady vyčíslil na 1,2 milionu s DPH,“ uvádí.

V Táboře zachraňují Křižíkovu elektrárnu. Vznikne tu kulturní centrum

• Upravit
• Smazat

Město Tábor zachraňuje chátrající objekt bývalé Křižíkovy elektrárny. Ta před 115 lety sloužila k výrobě stejnosměrného proudu pro první elektrifikovanou železniční trať v Čechách, která vedla do Bechyně.

Daniel Šnejd, ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, aktivitu vítá. „Pokud se zachrání jakákoliv památka, je to vždycky dobře. Občas se stává, že přijdou lidé, kteří chtějí opravit nějaký objekt. Jsou to lidé, kteří si uvědomují hodnotu věcí kolem sebe, cítí sounáležitost s prostředím. My poradíme, z jakých dotačních titulů se to dá hradit i nabídneme odbornou konzultaci,“ připomíná.

Nadšenci z Vimperka věří, že se ke kapličce v lokalitě Brantlův dvůr podaří vytvořit vycházkový okruh. „Mohl by se z ní stát cíl výletů, také víme, že v místní katolické komunitě jsou zájemci, kteří by tu jednou za čas rádi absolvovali mši. Úplný sen je, že tady jednou bude zvonec ve zvoničce a budou se tu třeba konat svatby, slavit důležité události,“ uzavírá Věra Vávra.