Louskáček ožívá v představení základní umělecké školy v Jindřichově Hradci. Podílelo se na něm přes 130 dětí
Vánoční příběh Louskáček hrají v sále Kulturního domu Střelnice děti ze Základní umělecké školy Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci. Scénu vyzdobili mladí výtvarníci, střídají se na ní herci a tanečníci za doprovodu orchestru složeného z dětí, pedagogů i rodičů.
„Louskáček je o tom, že holka Klárka dostane k Vánocům dřevěnou figurku Louskáčka. Zamiluje se do něj a zdá se jí sen, že oživne. Jdou spolu do cukrového zámku, kde tančí. Na konci Klárka zjistí, že to byl sen, ale pak její strýc přivede živého Louskáčka, ne loutku,“ vypráví příběh Bonifác Bušek Krnínský, žák základní umělecké školy v Jindřichově Hradci.
Louskáček byl podle ředitele školy Vojtěcha Maděryče velkou výzvou. „Je to nejen známý balet, ale má i svoji literární předlohu a my jsme si řekli, že to prostě propojíme, abychom co nejvíc propojili obory z naší zušky,“ vysvětluje.
Zapojila se třeba Tereza Dvořáková z tanečního oboru. „Tančíme na špičkách, je to takové půvabné,“ usmívá se.
Výtvarný obor pod vedením Hany Kárové připravil scénografii. „Věci, co vidíte na scéně, jsou prací žáků i pedagogů. Některé úkoly byly tak specifické, jako třeba natřít a ozdobit a postel, že učitelé museli pomoct,“ popisuje.
Na představení Louskáček pracovalo více než 130 dětí z výtvarného, hudebního, tanečního a také dramatického oboru. Zahrají ho celkem pětkrát – rodičům, veřejnosti i dětem z místních škol a školek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
