Areál tří klášterů v Krumlově zachránili, teď to ale město stojí miliony ročně
Historický komplex tří klášterů – minoritského, kláštera klarisek a kláštera bekyň, prakticky třetina starého města, to je bývalý minoritský klášter v Českém Krumlově. Areál má za sebou zmrtvýchvstání za stovky milionů, první úspěchy, prestižní cenu Presta, cenu pro objev roku, ale také první několikamilionovou ztrátu.
Za posledních dvacet let stály jen ty nejnutnější opravy krumlovských klášterů město kolem 50 milionů korun. Pak už bylo jasné, že Český Krumlov může při záchraně této památky vlastními silami tak akorát finančně vykrvácet. Objevila se však možnost získat dotaci ve výši kolem 300 milionů. Cesta od prvních kroků k získání těchto peněz až po otevření bran návštěvníkům trvala devět let.
„V průběhu celé stavby jsme se dozvídali různé novinky, vypadalo to na velké vícepráce, objevilo se gotické trámoví, které bylo třeba zachránit, objevily se gotické malby, o nichž nikdo nevěděl. Musím ale říct, že vedoucí těch staveb i náš dozor a manažerka celého projektu hlídali každou korunu a nakonec se podařilo ušetřit zhruba 40 milionů a přesvědčili jsme ministerstvo pro místní rozvoj, že je použijeme na rekonstrukci kostela, který původně nebyl v projektu,“ dodává starosta Dalibor Carda.
Integrovaný operační program, z něhož putovalo 300 milionů do oprav, má ale tvrdá pravidla. S podtitulem Vracíme památky zpět do života musí revitalizovaný objekt pět let splnit mimo jiné podmínku neziskovosti. „To znamená, že když tady uděláte malou restauraci, nesmí být výdělečná, když tu otevřete malé infocentrum, také by nemělo vydělávat. Všechno by mělo být neziskové, aby se nekonkurovalo ostatním. Já to považuji trochu za nešťastné, nicméně jsme na tyto podmínky museli přistoupit, pokud jsme chtěli těch 324 milionů dostat,“ vysvětluje starosta.
Krumlovské kláštery
Konvent řádu klarisek byl zrušen v roce 1782 za panování císaře Josefa II. v rámci josefinských reforem. Klášter minoritů násilně zrušili komunisté v roce 1950 v rámci plánu K. Kláštery postupně sloužily různým účelům, například jako vojenská škola, bydlení pro úředníky panského dvora, skladiště i sociální byty. To vše bez zásadních investic, což se nakonec projevilo nejen oprýskanými omítkami, ale dezolátním stavem celého areálu a třeba i dřevomorkou v trámových konstrukcích.
Provozní ztráta klášterů v prvním roce dosáhla 10 milionů korun. Tato částka není podle Dalibora Cardy akceptovatelná. „Společně s vedením klášterů tlačíme na to, aby se ta částka pohybovala maximálně mezi pěti a šesti miliony. S tím jsem počítal, když jsem přesvědčoval zastupitelstvo, abychom do toho šli,“ dodává.
Opoziční zastupitel Miroslav Máče si myslí, že současný trend je neudržitelný. „Znamenalo by to doplácet stále a stále každý rok,“ připomíná. Lepší využití areálu vidí v zásadnější snaze města přilákat turisty, kteří by tu strávili více než jeden den, nebo třeba ve spojení s českobudějovickou konzervatoří, jejíž studenti by se zde mohli učit a zároveň pořádat koncerty.
Starosta: Záchrana se i přes ztráty vyplatila
„Nyní nezbývá nic jiného než doplácet deset milionů. Možná, že se to sníží, nicméně těch deset milionů je na úkor investičních peněz, které mohly být použity na opravu nemovitostí města. V současném roce už jsme ale nasadili dobrou laťku,“ doplňuje Miroslav Máče.
Podle starosty Dalibora Cardy se záchrana klášterů i přes ztráty vyplatila. „Já jsem přesvědčený, že hodnota toho celého objektu je obrovská. To, že jsme zachránili památku, která by možná úplně zmizela, je vlastně nenahraditelné jakoukoli finanční cenou,“ řekl.
A jak vidí teď situaci Jan Vondrouš, bývalý starosta a radní, který před deseti lety s nápadem využít dotaci přišel a který strávil na administrování dotace a řízení projektu sedm let života? „V životě bych nevěřil, jak je těžké ukočírovat některé věci, ale v poslední době mám z toho jenom zadost. Získává to jednu cenu za druhou a začíná to fungovat. Z posledního prodlouženého víkendu mám zprávy, že bylo nabito. Začíná to mít dobrý program, začíná to být na úrovni, takže fakt mám dobrý pocit,“ uzavírá.
Související
-
Areál klášterů v Českém Krumlově obnovený z evropských dotací začne víc cílit na rodiny s dětmi
Výstavy ilustrací, herny i komerční pronájmy. Kláštery v Českém Krumlově se promění. Po uplynutí pětileté doby udržitelnosti dotačního projektu se víc zaměří na rodiny.
-
Umělá jeskyně nebo kouzelný stůl. Letohrádek Bellarie v Českém Krumlově skrývá několik unikátů
Je tu jediný dochovaný kouzelný stoleček, kterým si šlechta nechávala posílat jídlo. Za pár let poznají tuto raritu v českokrumlovském letohrádku Bellarie i první turisté.
-
Bývalá čistírna a prádelna v Českém Krumlově se změnila v komunitní a kulturní centrum
Před rokem 1989 tam bývala čistírna a kanceláře, teď zanedbaný rozlehlý dům v českokrumlovské Hradební ulici opět ožívá. Spolek Prádelna tam pořádá akce, zapojuje i místní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka