Na Senovážném náměstí měl být velký obchodní dům a socha Masaryka, později Stalina
Zatímco českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. je po staletí přesně vymezený a prakticky neměnný prostor, nedaleké Senovážné náměstí se lidem měnilo téměř před očima. Navíc existovala ještě celá řada projektů, které nakonec zůstaly jen na papíře.
Ředitel státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář říká, že Senovážné náměstí je urbanisticky úžasně nedotvořený prostor. „Už celé generace architektů se snaží s ním něco udělat a ono pořád vzdoruje. Ten prostor se utvořil víceméně živelně a také si asi žádá zachování toho živelného vývoje,“ dodává.
Když se podíváte na starou polednici nebo plán, zjistíte, že na Senovážném náměstí byla ještě jedna ulice před dnešním muzeem, na místě pošty stála nemocnice a prostředkem tekla Mlýnská stoka. K tomu se od konce 19. století dochovala řada dokumentů o dalších plánech na změnu náměstí.
Jedním z neuskutečněných projektů je několikapatrový obchodní dům. Měl tu vyrůst na začátku první republiky. „Měl to být takový předchůdce dnešních nákupních a kancelářských center. Tímto projektem městský úřad vycházel vstříc obchodníkům, kteří lamentovali, že se vznikem Československa se odřízly tradiční trhy Budějovic s Rakouskem,“ vysvětluje Daniel Kovář.
Masaryk neměl šanci, po válce tu místo něj chtěli uctít Stalina
Ještě dříve vznikl velký urbanistický projekt na nové městské divadlo v místech dnešního Domu kultury Metropol. „V té době tam ale byla ještě stará městská zástavba, takže první problém byl, jak se s ní vypořádat a jak odkrýt přímý pohled na krásné průčelí Jihočeského muzea,“ připomíná ředitel archivu.
Jakmile by se prostranství před muzeem vyčistilo, jeho středobodem se měl stát pomník Tomáše Garrigue Masaryka. „V letech 1937 a 1938 byla vypsána veřejná soutěž, do které přišlo několik desítek návrhů, ale data mluví sama o sobě. Vyhlášení výsledků té soutěže bylo 14. března 1939, co k tomu dodat? Těžko pak mohla být šance, že se pomník Masaryka vybuduje,“ říká Daniel Kovář.
Drobné snahy se objevily ještě po válce, ale doba tomu opět nepřála. V 50. letech se plány změnily a místo Masaryka měl stát na náměstí Stalin. Byla opět vypsána veřejná soutěž, ale s odsouzením kultu osobnosti Stalina i tenhle záměr skončil v zapomnění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
