Na kapelníka Jaroslava Malinu s úctou vzpomínal i Karel Gott, který si u něj v kavárně Vltava otevřel cestu ke hvězdám

18. srpen 2023

Srdce mé odešlo za tebou, to byl patrně největší šlágr Jaroslava Maliny coby skladatele i kapelníka. Uvede vás do swingové, potažmo jazzové nálady. Je zajímavé, že u Jaroslava Maliny v kavárně Vltava v pozdních padesátých letech zahájil svou hvězdnou kariéru Karel Gott.

Zpěvák na časy s kapelníkem Jaroslavem Malinou, který mu vlastně otevřel cestu ke hvězdám, vzpomínal těmito slovy: „Když v době mého angažmá chodili Pražané do kavárny Vltava, tak se u pokladny ptali, budu-li zpívat, a teprve potom si koupili vstupenku. Obecenstvo pochopitelně netvořili týnejdžři, ale spíše lidé středního věku. Nejdřív se na muziku tančilo, později – od 22. hodiny – byl hlavní program, za něj se vlastně platilo vstupné. Přede mnou tam zpívali Inka Zemánková a Standa Procházka, tehdy ještě fešák v nejlepším věku. To byla Vltava tenkrát, no a já jsem byl Vltava nyní. Repertoár nechával pan profesor Malina na mě... Byla to doba mých začátků a na ty, kteří nám dali šanci a povzbuzovali nás, bychom neměli zapomínat.“

V písničkách a nahrávkách orchestru Jaroslava Maliny se vždy potkával swing se standardní populární hudbou, jak si můžete poslechnout v pořadu.

V něm také vybereme staré snímky velkého mistra jazzového piana Arta Tatuma. Jemu matka příroda cestu životem vůbec neulehčila, neboť Arthur byl od narození slepý na jedno oko a na druhé viděl pouze v mlhavých konturách.

Vybavila jej však absolutním hudebním sluchem a výjimečným muzikantským nadáním. Tatum se nejdříve učil na housle, ale když jako dospívající kluk poslouchal za okny hospody jednoho ragtimového pianistu, rozhodl se pro klávesy…

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.