Na kapelníka Jaroslava Malinu s úctou vzpomínal i Karel Gott, který si u něj v kavárně Vltava otevřel cestu ke hvězdám
Srdce mé odešlo za tebou, to byl patrně největší šlágr Jaroslava Maliny coby skladatele i kapelníka. Uvede vás do swingové, potažmo jazzové nálady. Je zajímavé, že u Jaroslava Maliny v kavárně Vltava v pozdních padesátých letech zahájil svou hvězdnou kariéru Karel Gott.
Zpěvák na časy s kapelníkem Jaroslavem Malinou, který mu vlastně otevřel cestu ke hvězdám, vzpomínal těmito slovy: „Když v době mého angažmá chodili Pražané do kavárny Vltava, tak se u pokladny ptali, budu-li zpívat, a teprve potom si koupili vstupenku. Obecenstvo pochopitelně netvořili týnejdžři, ale spíše lidé středního věku. Nejdřív se na muziku tančilo, později – od 22. hodiny – byl hlavní program, za něj se vlastně platilo vstupné. Přede mnou tam zpívali Inka Zemánková a Standa Procházka, tehdy ještě fešák v nejlepším věku. To byla Vltava tenkrát, no a já jsem byl Vltava nyní. Repertoár nechával pan profesor Malina na mě... Byla to doba mých začátků a na ty, kteří nám dali šanci a povzbuzovali nás, bychom neměli zapomínat.“
V písničkách a nahrávkách orchestru Jaroslava Maliny se vždy potkával swing se standardní populární hudbou, jak si můžete poslechnout v pořadu.
V něm také vybereme staré snímky velkého mistra jazzového piana Arta Tatuma. Jemu matka příroda cestu životem vůbec neulehčila, neboť Arthur byl od narození slepý na jedno oko a na druhé viděl pouze v mlhavých konturách.
Vybavila jej však absolutním hudebním sluchem a výjimečným muzikantským nadáním. Tatum se nejdříve učil na housle, ale když jako dospívající kluk poslouchal za okny hospody jednoho ragtimového pianistu, rozhodl se pro klávesy…
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.