Na dětském člunu propluli pod budějovickým Senovážným náměstím. Pak se zrodila kniha se sto příběhy z města
Sedmadvacet titulů už má na kontě fotograf a vydavatel Milan Binder, českobudějovický patriot a sběratel starých snímků, které rád porovnává se současnými. Pro svou poslední knihu se spojil s ředitelem Biskupského gymnázia Jana Nepomuka Neumanna v Českých Budějovicích Martinem Maršíkem. Společně vydali bohatě vypravenou publikaci České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. Autoři přinášejí více než stovku příběhů lidí, domů a míst a ještě více snímků.
Všechno začalo při průzkumu Mlýnské stoky, která se nedaleko budovy Českého rozhlasu České Budějovice zanořuje pod Senovážné náměstí. Kolemjdoucího by možná ani nenapadlo, že se frekventované náměstí dá vlastně podplout. „Ano, podplout se dá, silvestrovští odvážlivci o tom vědí své. My jsme to zkusili také, konkrétně na dětském člunu. A vypravili jsme se tam hned dvakrát,“ vypráví Milan Binder.
Poprvé se s Martinem Maršíkem vydali na průzkum, podruhé už pořizovat oficiální snímky. „Museli jsme nastoupit do člunu ještě před mostem U Tří lvů. Zatímco pod tímto můstkem je nepořádek, dole pod náměstím nás stoka překvapila tím, jak je čisťoučká. Nebyla tam jediná větev, krásně jsme to podpluli. Čím blíž jsme byli k vyústění, tím více tam bylo pavučin, to bylo jediné,“ popisuje Milan Binder.
Martin Maršík dodává, že říčka se pod Senovážným náměstím různě kroutí. „Je tam asi padesát až šedesát metrů, kdy plujete v naprosté tmě, protože jde o úsek, kde nevidíte ani na začátek, ani na konec,“ líčí.
Oba dobrodruzi vypluli znovu na povrch u hlavní českobudějovické pošty. „Jenže tam jsme nemohli vystoupit,“ pokračuje ve vyprávění Milan Binder, „protože tam dneska už nikde není žádný výlez. Museli jsme plout až k České ulici. Lidé na nás koukali, říkali si asi: To jsou blbci, na dětským člunu si tady plavou. Netušili, že my vlastně nemůžeme ven. Na konci nás pak chytaly naše děti. V jednu chvíli to bylo docela dramatické, ale rozhodně k dobru věci.“
Samotná Mlýnská stoka je podle Martina Maršíka dlouhá přibližně 3,4 kilometru. „My se tady bavíme o zhruba 200 metrech skrytých pod Senovážným náměstím. Stoka se tam zavírala v šedesátých letech minulého století. Nyní už ale existují plány na to Mlýnskou stoku znovu otevřít. Podle vizualizace, pokud se revitalizaci Senovážného náměstí podaří uskutečnit, to bude určitě velmi krásné,“ doplňuje ředitel českobudějovického gymnázia a spoluautor knihy se sto příběhy z Českých Budějovic.
Celý rozhovor s autory knihy České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka si poslechněte online.
Související
-
Kdy se člověk stává „Budějčákem“? Když ve městě stráví dvacet let, odpovídá fotograf Milan Binder
Milana Bindera už v dětství okouzlily historické pohlednice Českých Budějovic. Sbíral je s tatínkem. Později k nim začal pořizovat snímky stejného místa v současnosti.
-
Socialistický člověk už neměl vařit. V bytech budějovického kolektivního domu proto chyběly kuchyně
Jedním z pozůstatků doby reálného socialismu v Českých Budějovicích je Koldům. Domy, v nichž se mělo kolektivně žít, vznikaly po roce 1948 v souvislosti s novým režimem.
-
Poklad se skrýval ve zdi budějovické lékárny. Dvě mince, které si „ulili“ zedníci, jsou dnes v muzeu
Máte doma staré mince? Ukažte je zkušeným numismatikům. To radí Jiří Chvojka, který odhadoval hodnotu nálezů v Jihočeském muzeu mnoho let. Rukama mu prošly i pravé poklady.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
