Mirka Nezvalová: Brýle nutné

Pak mi je doporučil i oční lékař a od té doby mají své stálé místo na nočním stolku vedle lampičky na čtení. Další mám v brašně na kole a další u počítače.

V kabelce jsem je zatím nenosila, měla jsem pocit, že v obchodech se bez nich obejdu. Po zkušenosti z minulého týdne jsem ale další čtecí brýle v pouzdře do tašky přidala.

Důvod je prostý. V jednom specializovaném obchodě se sýry mě zaujal sáček s parmazánovými minisušenkami. Na setkání se známými předhodím k vínu něco jiného než tradiční brambůrky, řekla jsem si. Koupila jsem tedy rovnou tři sáčky. Za 89 korun jeden. No, nechte to tam za ty peníze.

Vzhledem k tomu, že jsem na malou oslavu kupovala ještě sýr raclette, nad konečnou sumou u pokladny jsem moc nepřemýšlela. Účet jsem přibalila k nákupu a těsně před jeho vyhozením do koše jsem si všimla, že ona avizovaná částka za parmazánové sušenky byla jen za 100 gramů. Každý pytlík měl 300 gramů! Jsme rázem na sumě, která převýšila dokonce i cenu speciálního švýcarského sýru.

Do obchodu jsem se tedy vypravila ještě jednou, ovšem tentokrát s brýlemi, abych si přečetla, že to opravdu ta cenovka sděluje. Minipísmeny.

Ano, přiznávám, že nemám ve svých letech zrak jako orel a tenhle obchodní trik jsem prostě včas neprokoukla. Brýle na čtení tedy zaujaly trvalé místo i v mé kabelce a ve smyslu rčení „Pozdě bycha honit“ je raději v obchodě vždycky nasadím, abych pak nebyla doma nad účtem překvapená. Ale přiznávám - ty parmazánové minisušenky byly výborné.