Mirka Nezvalová: Babičkování

Přiznávám, chvíli jsem si myslela, že používám úplně nové sloveso, ale díky googlování jsem zjistila, že je to výraz mezi námi babičkami zcela běžný.

Ano, já jsem si letos v létě zababičkovala poměrně intenzivně. Do rodiny nám ke čtyřem vnoučatům ve věku od 12 do 17 let přibylo zcela čerstvé miminko. Moje 44letá dcera se tak zařadila do kategorie starší matka a ke dvěma dcerám z prvního manželství má teď dvouměsíčního človíčka Robina.

A my s mužem nabídli pomocnou ruku péče o naše dvě vnučky ve věku 14 a 17 let. Podotýkám, že si dětí našich dcer normálně moc neužijeme, protože bydlí v Praze a Pardubicích.

Prázdninová potkávání na chalupě bereme jako příjemné zpestření léta a víkendové narozeninové oslavy jako bonus navíc. Ovšem dvoutýdenní babičkování i dědečkování na začátku školního roku u dvou pubertálních stvoření nás obohatilo zase o další poznatky.

Třeba o ranní dohadování o jednu zásuvku v koupelně, kde mohla být buď kulma, nebo žehlička na vlasy. Jasně, další spory vyřešil nákup rozdvojky. Nebo dívčí verbální válka o  pozici před koupelnovým zrcadlem. Bohužel, druhé by se tam už nevešlo.

Když holky zmizely do školy, dali jsme si s mužem ranní kávu a u ní s úsměvem vzpomínali na chvíle, kdy se o zrcadlo i kulmu kdysi dohadovaly naše dospívající dcery. Jednou ráno si daly navzájem přednost a já pochopila, že za pubertou zavřely vrátka.

Věřím, že co nejdříve je zabouchnou i naše pardubické vnučky. A docela se těším, že to bude třeba už za mého dalšího babičkování.