Martina Toušková
Podílí se na natáčení rozhlasových četeb a dalších uměleckých útvarů.
Jako slovesná dramaturgyně připravuje pro Český rozhlas České Budějovice Rozhlasové sloupky, Čtení na neděli a Podvečerní čtení, pro Český rozhlas Plzeň Povídkové čtení na víkend. Příležitostně přispívá do vltavského BáSnění nebo připraví četbu na pokračování pro některou z celoplošných stanic.
Vystudovala český jazyk a literaturu a historii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po dvouleté zkušené v archivu Senátu Parlamentu ČR nastoupila v roce 2001 do Českého rozhlasu České Budějovice, a tím se jí splnil nikdy nahlas nevyřčený sen, totiž pracovat v rozhlase.
Začínala ve zpravodajství a v publicistice. Její první specializace v redakci publicistiky byla na hony vzdálená tomu, co vystudovala a o co se až do té doby zajímala. Ale o to víc jí rozšířila obzory. Věnovala se zdravotnictví a sociálním věcem. Několik let například připravovala magazín Zdravíčko.
V roce 2017 zakotvila v Tvůrčí skupině Drama a literatura, dnes Literatura, drama a zábava, kde se znovu vrátila k tomu, co kdysi vystudovala, tedy hlavně k literatuře.
Pro Čtení na neděli natáčí povídky jihočeských autorů a vybírá reprízy z bohatého rozhlasového archivu. Do pořadu Podvečerní čtení vybírá četby na pokračování a natáčí nové rovněž z knih autorů z jihu Čech.
A je spokojená. V práci i doma u lesa se svým mužem, dvěma syny, psem a kočkou.
Všechny články
-
Vratislav Maňák: Matróna
Letní příběh o současném ideálu ženské krásy a o mateřství, odehrávající se během jednoho horkého prázdninového dne na koupališti.
-
Hliněné dny. Životní mozaika jednoho mizerného obvodního doktora v „ďáblově prdeli“
Malý Jeník nastupující v roce 1946 do první třídy, neschopný doktor Jan Schwarz, postižený beznadějí a alkoholismem a muž bez domova – to je „hrdina“ novely Hliněné dny.
-
Dobrá adresa. Příběh o kolektivizaci venkova a traumatech, která v rodinách zůstávají po generace
Na Jindřichohradecku se odehrává povídka Dobrá adresa. Vypráví příběh rodiny Sládkových, která v 50. letech minulého století přišla o grunt, a trauma v ní zůstává pořád.
-
Tomáš Přibyl: Třešňový ráj. Krimi povídka z jihočeské osady
Nedaleko Lhenic byl vážně zraněn teprve třináctiletý Ondra. Jeho matka je ráda, že to nakonec dopadlo „jenom“ takhle. Co se vlastně stalo? Byl pachatelem někdo z místních?
-
Jiří Suchý: Na naší zahrádce stával trpaslík a další tři povídky slavného plzeňského rodáka
Povídka Na naší zahrádce stával trpaslík vyšla poprvé v roce 1961 v silvestrovském čísle MLADÉHO SVĚTA. Svatební dary, Houslové dítě a Nepokradeš vyšly v roce 1966.
-
Zdeněk Šmíd: Proč bychom se netopili. Kultovní letní čtení o partě vodáků na řece Lužnici
Keny, Sumec, Křižák, Ivan, Maruška, Bongo a další. Parta vodáků sjíždí Lužnici. Jejich historky, které pochází z pera spisovatele Zdeňka Šmída, už se staly letní klasikou.
-
Fráňa Šrámek: Naše věrné milování. Povídka o krásné černooké Líně a jejích dvou ctitelích
O lásce, věrnosti a nevěře vypráví příběh, který napsal Fráňa Šrámek. Hlavní hrdinkou povídky je krásná černooká Lína, kolem které se točí její přítel, ale i jeho kamarád.
-
Lékař umírajícího času. Příběh doktora Jessenia, který jako první „čtvrtil mrtvolu“ před lidmi
Román Vladimíra Körnera zachycuje nejen příběh významného lékaře, filozofa a politika, osamoceného renesančního vzdělance, ale také život na dvoře císaře Rudolfa II.
-
Pohled z Černé věže. Povídka o procházce rodným městem a hledání síly na boj s těžkou nemocí
V kulisách Českých Budějovic se odehrává povídka Hanky Hosnedlové. Vypráví o ženě, která se právě dozvěděla, že je těžce nemocná, a přemýšlí, jak se k situaci postavit.
-
Petr Placák: Duch Velkého Javoru. Příběh o cestě šumavskou krajinou a nepřízni počasí
Text vyšel poprvé v roce 1994 v časopise Revolver Revue, v roce 2001 pak v knížce s názvem Cestou za dobrodružstvím.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 21
- 22
- 23
- 24
- 25
- …
- následující ›
- poslední »