Martina Adlerová: Tázavý pohled srnce
Máme chalupu pod lesem, hned vedle veliké louky. To znamená, že žijeme v úzkém sepětí s přírodou. Klasik by mohl poznamenat, že k nám „ptáci, laně chodí pít, pod javorový kmen“, ale úplně pravda by to nebyla.
Jednak jsou laně v našich končinách poměrně vzácné, a jednak javor máme jenom v podobě takového nedomrlého šlahounku, pod který by se možná vešel krtek, ale určitě ne vzrostlá samice jelena. Ta by ho nejspíš zašlápla.
Jinak je to ale pravda a my dost často bojujeme o svůj životní prostor, protože příroda nám leze doslova až do postele. Například mravenci. Klasik by k tomu řekl, že „mravenci v kredenci, a to nemá být, žiju sám, nechávám všechno živé žít.“ No to je sice hezké, ale co když máte ty zrzavé potvory nejenom v kredenci, ale i v matraci a pod čepicí?
Nebo třeba sojky. Na zahradě dělají takový kravál, až si člověk říká, že Trautenberk byl vlastně neškodný stařík, který se jenom bránil šikaně ze strany zpěvného ptactva.
A teď, na jaře, se k nám stěhuje vysoká zvěř. V poslední době se tu objevil nádherný srnec. Kdykoliv jdu do lesa, tak mě pozoruje. Nedávno jsme od sebe stáli tak na deset metrů. Díval se na mě dlouho a jeho pohled byl poměrně tázavý. Vrtá mi hlavou, na co se mě asi tak mohl ptát.
Proč vy, lidé, všechno zničíte?
Proč vy, lidé, zabíráte čím dál víc našeho prostoru?
Proč vy, lidé, jste vlastně na světě?
Já vím, že člověk se považuje za pána tvorstva.
Ale jsem to já, kdo při střetu s tázavým pohledem srnce klopí zrak jako první.
Související
-
Martina Adlerová: Doktorská
Dostali jsme novou obvodní lékařku. Ta předchozí se mnou mluvila jako se svou dcerou. Tahle je mladší než já a už od pohledu Slečna zdatná.
-
Martina Adlerová: Chlebová polívka
Moje mamka vaří skvělou chlebovou polívku. Postup přípravy je velmi jednoduchý: prostě rozvaříte kusy starého chleba, osolíte, okmínujete… a máte po starostech.
-
Martina Adlerová: Nápisy
Mám ráda nápisy a většinu z nich si pamatuju. Některé si dokonce zapisuju. Baví mě jejich formulace a poselství. I to, co se skrývá za nimi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
