Literární matiné 6. 9. 2009

KNIŽNÍ TIPY:

Rudolf Čechura: Namydlená šikmá plocha
Román z poválečného Mostu vypráví příběh dvou kamarádů, jejichž osudy rozdělí Únor 48.

Rudolf Čechura: Namydlená šikmá plocha

Oldřich Dudek: Hořký smích totality
Autor se ohlíží za tragikomickými situacemi, proslovy a texty, které přinesla doba normalizace.

Oldřich Dudek: Hořký smích totality

NÁŠ HOST:

Hosty Literárního matiné jsou historikové Václav Bůžek a Pavel Král, kteří hovoří o knize Jan Zrinský ze Serynu. Nejdříve vysvětlí Václav Bůžek, proč se věnovali právě synovci posledních Rožmberků.

Jan Zrinský ze Serynu

RECENZE Karly Ladwigové:

Matka Tereza: Pojď, buď mým světlem. Soukromá korespondence světice z Kalkaty.

Na sklonku 2. tisíciletí (5.září 1997) opustila svou řeholní rodinu i svět žena, která pohnula dějinami v jeho prospěch - Matka Tereza z Kalkaty. Narozená 1910 v srbské Skopje jako Gonxhe Agnes Bojaxhiu vstoupila v 18 letech k loretánským sestrám, u nás známých jako "anglické panny", jejichž hlavním posláním bylo vzdělávání. Toužila ale odejít do misií v Bengálsku a v r. 1931 složila první sliby na misijním území Kalkaty. Z popudu svých vidění, modliteb, a vnitřního zápalu se 6.1. 1948 vydala do Temných děr, do slumů, k těm nejubožejším, o které se nikdo nezajímal. K naplnění svého poslání prošla cestou neschůdnou a zdlouhavou. Nedůvěru, okolky a vyčkávání církevních představených nakonec překonala svou vytrvalostí a s jejich souhlasem založila v Kalkatě kongregaci Misionářek lásky. V dalších letech k ní přibyla větev bratří a kněží, k nimž patří také řada spolupracovníků a laiků. Od r. 1990 je otevřen dům jejích sester také v Praze.
Přestože zakladatelka vůbec nestála o publicitu, její dílo záhy vešlo ve známost: za jedenadvacet let se kongregace Misionářek lásky rozrostla na 300 sester ve 33 komunitách po celém světě. Svou prostotou a nesobeckou láskou k nejchudším přitahovala Matka Tereza pozornost - co však světu ušlo, bylo tajemství jejího vztahu s Bohem. Uchovávala ho ve skrytosti, ale z jejích dopisů ho mohli vyčíst kalkatský arcibiskup Périer, otec van Exem a pár jiných kněží. Přes zjevný nesouhlas pisatelky se její písemnosti zachovaly a shromáždil je v této knize editor otec Brian Kolodiejchuk, postulátor kanonizačního procesu Matky Terezy. I když porušil z titulu své funkce cosi nedotknutelného, na druhé straně zachoval svědectví o bohatosti i propastech ducha této nevšední ženy.
Kniha prezentuje ve 13 kapitolách rozdělených do 4 částí cenné dokumenty, většinou korespondenci, mapující intenzitu jejího přátelství s Kristem, jemuž nikdy v životě nic neodmítla. Její důvěrná sdělení však odhalují překvapivě nejen hloubku svatosti Matky Terezy, ale i její celoživotní pocity temna a prázdnoty. S bolestí je popisovala ve svých dopisech a byly pro ni velkým utrpením; je zcela logické, že trvala na tom, aby korespondence byla zničena. Nakonec si však svou temnotu zamilovala. Poznala, že na ni neexistuje žádný lidský lék a že je možné ji unést jedině v důvěře v Boží přítomnost.
Kromě dopisů jsou v knize citovány výpisky z dalších písemností, mezi nimi deník Matky Terezy z počátku práce ve slumech, instrukce sestrám a veřejné proslovy. Jsou uvedena i svědectví jejích dosud žijících duchovních vůdců, sester a vyjádření z veřejných zdrojů. Dokumenty jsou uspořádány chronologicky a jejich ediční úprava je minimální. Byly napsány v angličtině, přestože mateřským jazykem Matky Terezy byla albánština a své rané písemnosti psala v srbochorvatštině. - Zvažujeme-li oprávněnost zveřejnění dokumentů, které si pisatelka přála zničit, a přečteme si knihu vydanou loni v Karmelitánském nakladatelství, zjistíme, že ve zkušenosti a víře Matky Terezy zvané světicí temnoty najdou velkou útěchu a povzbuzení nejen ti nejchudší.

Matka Tereza: Pojď, buď mým světlem

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Rampuše - vesnička, ze které pocházela Rampepurda. (83 odpovědí - 68 správně, 15 chybně)

Výherci: p. Čižmárová, M. Dušáková, I. Poupová,V. Rodová, B. Šimková, M. Velková.

Nová otázka: Tentokrát chceme připomenout Karolínu Světlou, která zemřela 7. září roku 1899. Od 45 let měla problémy se zrakem a svá díla musela později diktovat. Psala o kraji pod Ještědem a jeho obyvatelích, i když sama byla Pražačka - do Podještědí ji zavedl manžel Petr Mužák. V životě Karoliny Světlé však hrál důležitou roli ještě jeden muž, a to slavný český spisovatel, který ji ovlivnil i jako autorku. Kdo to byl?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.