Literární matiné 6. 6. 2010

Li Yiyun: Ubožáci
Americká autorka čínského původu se v této knize vrací do Číny roku 1079, do doby tzv. Pekingského jara. V jedné čínské provincii najdou lidé odvahu postavit se totalitnímu režimu a zastanou se mladé ženy, která je obětí politického procesu. Současná disidentka však byla v minulosti aktivní stoupenkyní kulturní revoluce…

Zdeněk Pošíval: Satanovy chvíle
Závěrečná část historické trilogie, jejíž děj se odehrává na Pelhřimovsku v 17. století. Jde vlastně o detektivní příběh, zasazený do historických kulis.

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je herečka Luba Skořepová, která hovoří o své nové knize Tajnosti herecké a historky rozverné a ještě lecčems dalším.

NAŠE (už skoro letní) TIPY:

Dvě hezké předprázdninové knihy k nám dorazily z NLN. Průvodce po Korfu napsala Češka, provdaná na pohádkovém řeckém ostrově, Pavla Smetanová. Na trhu je už jedna její kniha o Korfu, a to kniha Příběhy
z olivového ostrova aneb Když na Korfu kvetou mandloně /také už jsme o ní v našem pořadu mluvili/. To jsou postřehy a historky z korfského života, které nás uvádějí do řeckého světa , plného menších i větších paradoxů, přesto však docela milého a zábavného. Nová kniha Pavly Smetanové Korfu bez průvodce je praktičtější a najdeme tu navíc i tipy na výlety, na kulinářské či nákupní zážitky , ale i kapitolku, kterou musím připomenout – jmenuje se Bratři Durrelové a dozvíte se díky ní, kde na Korfu hledat vily, které Gerry, Lawrence a jejich rodina na ostrově vystřídali.
Na rozdíl od Korfu bez průvodce je kniha Lenky Civade Provence jako sen více beletrie, i když i tady najdete například tipy na nejlepší pekárny v Provence. Autorka líčí vlastní životní zážitky spojené s rekonstrukcí starého polorozpadlého zámku v Provence, který koupila spolu se svým manželem. Provence je sice krásná, ale žijí tu lidé z masa a kostí, kteří mají dobré i špatné vlastnosti. A tak se zámecký sen pomalu rozplývá kvůli malicherným naschválům místních úřadů.

Lenka Civade: Provence jako sen

RECENZE Michala Bauera:

Jiří Brabec: Panství ideologie a moc literatury (Akropolis 2009)
Je jen málo knih nejen v oboru literární vědy, které byly vyhlíženy s takovým očekáváním a s takovou zvědavostí jako studie, kritiky a portréty Jiřího Brabce, kterým dal jejich autor název Panství ideologie a moc literatury. Důvodů tohoto očekávání je několik. Brabec je patrně nejvýraznější osobností současné české literární historie, navíc publikuje poměrně zřídka, ačkoli se literaturou zabývá odborně již téměř šedesát let, jedná se o jeho teprve druhou samostatnou knižní monografii, ta první Poezie na předělu doby vyšla v roce 1964; předcházela jí kniha z roku 1953, věnovaná tvorbě Antonína Sovy, což je společná práce Jiřího Brabce a Josefa Ziky. Brabec je však také autorem studií, doslovů či interpretací a významným editorem díla Seifertova či Masarykova.
Jedním ze základních problémů současné literární vědy je symptom nedostatečné reflexe a sebereflexe minulosti i přítomnosti. Je zřejmé, že se to netýká jen literární vědy, ale celé společnosti. Jak upozorňuje i Daniel Vojtěch, autor výborného doslovu k Brabcově knize, období počátku 90. let 20. století proběhlo ve znamení zjednodušujícího přístupu, bylo pokusem vyhnout se pojmenování nepříjemných skutečností, snad leností a zbabělostí. Jak známo, žádný problém se nevyřeší tím, že ho obejdeme, pokoušíme se ho ignorovat, vyzrát nad ním tak, že o něm mlčíme. Brabec je typem nesentimentální a nic neobcházející osobnosti. Jeho jedinečnost v české literární vědě vyvstává tak výrazně, že si uvědomujeme silnou absenci skutečně zásadních persón v celé české společnosti. To, co jsem nazval nesentimentálností, je schopnost a síla pochybovat, položit si otázky, stavět problémy, nespokojovat se s rychlými a jednoduše nalezenými odpověďmi, protože každá rychlost a jednoduchost jsou podezřelé a vzbuzují nedůvěru. Brabec ovlivnil a ovlivňuje mnoho svých žáků dialogy, v diskusi, myslím nikoli žáky ve smyslu nějaké školy, nýbrž ve smyslu přístupu ke světu a problémům. Mimochodem, je to jeden z nejpozornějších a nejvnímavějších posluchačů, s nimiž jsem měl možnost se setkat. Brabcův přístup je založen na problematice integrity lidské osobnosti, tedy něčeho, co je těžko uskutečnitelné, ale stále a stále je třeba se o ni pokoušet a usilovat o ni. Jeho schopnost detailní analýzy a zároveň otevírání se dalším a dalším přístupům, hledání nových možností a konceptů, vědomí složitosti a mnohostrannosti při tázání se, při bádání, při objevování světa a sebe sama, je v našem literárněvědném kontextu mimořádná a vskutku ojedinělá. Jeho zájem se soustředí na problematiku literatury a umění celkově, sociologie, ideologických zkoumání, filosofie a dalších oblastí 19. a 20. století právě se zaměřením na poodhalování tajemství lidské integrity. S jeho eticko-estetickým, komplexně zaměřeným přístupem, který zpřístupňuje na základě analýz děl nejvýraznějších českých tvůrců a myslitelů (namátkou Masaryka, Šaldy, Kalandry, Teiga, Seiferta či Šiktance), se tak může čtenář seznámit v celistvější podobě právě ve vydaném souboru Panství ideologie a moc literatury. Zdá se, že jednou z možností existence člověka v tomto našem aktuálním světě je právě brabcovská sebereflexe a interpretace jedince jako integrální, avšak nejisté osobnosti.

Jiří Brabec: Panství ideologie a moc literatury

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: O´Henry. (68 správných odpovědí, 2 omyly)

Výherci: M. Chýnová, P. Kolářová, A. Pecháčková, V. Štroblová, M. Vastl, B. Vodičková.

Nová otázka: Na novou otázku se můžete těšit za týden!

Veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.