Literární matiné 25. září 2011

Josef Hejzlar, Taj Ťün Hejzlarová: Na řece
Letošní vítěz Literární ceny knižního klubu. Příběh se odehrává ve 30. a 40. letech minulého století v Číně a jeho vypravěčkou je tehdy pětiletá dívka z bohaté rodiny, která utíká s matkou a sestrami před japonskou armádou.

Josef Hejzlar, Taj Ťün Hejzlarová: Na řece|foto: Knižní klub

José Saramago: Kain
Prastarý příběh o bratrovraždě v novém originálním zpracování slavného portugalského autora, nositele Nobelovy ceny za literaturu.

José Saramago: Kain|foto: Nakladatelství Plus

RECENZE Lukáše Matošky:

Michael Thomas: Do dna
Michael Thomas v našich zeměpisných šířkách dosud není znám. Není divu, vždyť debutoval teprve knihou, která je českému čtenáři právě předkládána – původní znění „Man Gone Down“ bylo příznačně a právem lapidárněji přeloženo jako „Do dna“. Za obsáhlý román o čtyřech kapitolách obdržel autor prestižně honorovanou Dublinskou literární cenu. Dojem z překladatelského výkonu Markéty Musilové, která se potýkala s živoucí, slangovou angličtinou a se sofistikovanými jazykovými hrátkami, poněkud máří četnost tiskových chyb, jež se ve Světové knihovně Odeonu začíná stávat pravidlem.
Thomas, který ostatně nemá ke svému záměrně bezejmennému hrdinovi daleko, podává hned několikeré svědectví o soudobé Americe. Řekněme rovnou – nevyznívá v její prospěch. Hrdina či anti-hrdina, jenž shání prostředky, aby uhradil školné svým synům spolu s nájemným, v myšlenkách stíhán ultimátem blížícího se počátku školního roku, reprezentuje sociální profil země. Neutěšenou situaci černého hrdiny pak posiluje ze společenského podvědomí stále nevykořeněný rasismus a nemožnost jedince s akademickou průpravou přivydělat si jinak než nekvalifikovanou prací. Tolik silný zámořský individualismus však nedovoluje našemu hrdinovi nazřít dotčené obtíže, jež přičítá svému osobnímu selhání, jako společensky podmíněné. Místně deziluzivní povaha románu svádí k realistickému nazírání díla; nechybí ani reflexe teroristických útoků z jedenáctého září. Pomyslného dna, které osobně zakouší románová postava, jako by se dotýkala Amerika samotná. Budoucí literární dějepisec proto bude v pokušení zhodnotit Thomasův počin jako literární epilog ke konci amerického století, kterému nostalgické ladění díla jen přisvědčuje.
Tvůrčí inventář Thomasovy knihy nicméně nedovoluje, aby se zde končilo konstatováním o „realistické sondě soudobých amerických poměrů“. Překvapuje totiž, do jaké míry román dostává prvkům modernistického textu – je tvořen asociativně, s časovým prolínáním, neuspořádaně se zde vzpomíná, s patrným lnutím k nostalgii; všudypřítomné jsou intertextuální odkazy v podobě přímých i nepřímých citací a nápadné je zastoupení líčení smyslových vjemů, prozaické moderně rovněž tolik vlastní. Nutno přidat, že to vše je Thomasem umně komponováno, a to s jistou dávkou architektonické racionality, což knize upírá vysloveně experimentální ráz, jinak přítomný u původních modernistických textů – snad také proto, že pracuje-li se s literární modernou z počátku minulého století coby s klasickou předlohou, dílo vyzní zákonitě spíše „novoklasicky“.

Michael Thomas: Do dna|foto: Nakladatelství Odeon

NÁŠ TIP:

V těchto dnech vychází kniha věnovaná našim platidlům nedávné doby – jmenuje se Česká měna - Pantheon českých bankovek 1993 – 2011. Smyslem publikace je představit bankovky jako symboly našeho státu s přihlédnutím k jednotlivým osobnostem, které jsou na nich vyobrazeny a které nesou samozřejmě určité poselství. Nebylo totiž vůbec snadné rozhodnout, kdo se na nových českých bankovkách po rozdělení Československa vlastně nakonec ocitne. Těmto osmi významným postavám naší historie a kultury jsou věnovány jednotlivé kapitoly z pera historiků, publicistů, ale třeba i monsignora Dominika Duky. Do knihy přispěl také Tomáš Sedláček, Erik Tabery, Jiří Rak, Josef Koutecký, Martin Palouš a další a knihku doplňuje rozhovor s Oldřichem Kulhánkem, tvůrcem výtvarných návrhů českých bankovek. Ke státnímu svátku 28. září vydává knihu společnost Dny české státnosti, o.p.s..

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Miloň Čepelka. (91 správně, 13 chybně)

Výherci: A. Čapková, M. Gasseldorferová, E. Kantorová, L. Komrsková, J. Rudolf, E. Zikmundová.

Nová otázka: 30. září 1906 se narodil spisovatel, který také pilně spolupracoval s rozhlasem a televizí – třeba slavné cykly Sedmilháři v rozhlase nebo Lovy beze zbraní v televizi se bez něj neobešly. Psal hlavně o přírodě, čerpal ze svého pobytu na Podkarpatské Rusi a obracel se i k dětským čtenářům – známá je například kniha Marko, nebo povídky Smaragdové stopy či Když padají hvězdy. Zemřel v Brně v roce 1997.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.