Literární matiné 22. 3. 2009

KNIŽNÍ TIPY:

Bernhard Schlink: Předčítač
Příběh velmi mladého chlapce, který se zamiluje do starší ženy, aniž tuší cokoli o její nacistické minulosti. Podle románu vznikl úspěšný stejnojmenný film.

Bernhard Schlink: Předčítač

Václav Vokolek: Zástavy srdce
Beletristická novinka autora knih Esoterické Čechy, Morava a Slezsko nebo Český Krumlov - město mystické růže. Zástavy srdce jsou milostné příběhy "jako z červené knihovny", řečeno s autorem.

Václav Vokolek: Zástavy srdce

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je populární autor vodáckých příběhů Proč bychom se netopili Zdeněk Šmíd, znalec a příznivce jihočeských řek. Po knize Otava přichází teď s Lužnicí.

Zdeněk Šmíd: Lužnice

RECENZE Davida Žáka:

Joäo Guimaräes Rosa: Butití (přeložila Vlasta Dufková, Torst 2009)

Nakladatelství Torst vydalo v tomto roce komorní drama z latinskoamerické divočiny nazvané Burití od brazilského prozaika Joäa Guimaräese Rosy. S dílem tohoto výjimečného autora jsme se mohli setkat již dříve, stěžejní román Velká divočina vyšel dokonce dvakrát a některé povídky byly publikovány v časopisech a v povídkové sbírce Brazilské novely. Rosa se inspiroval ve všech svých dílech příběhy z rodného kraje, které popisují magické močálovito-pralesní pustiny v brazilském státě Mato Grosso. Krajiny svých knih velice dobře znal, projel jimi na koni jako voják a později i jako lékař. Silný je i vliv zkušenosti z diplomatických služeb, kdy působil jako konzul v nacistickém Německu a pomáhal Židům získávat víza. Mnoho jich tak zachránil před smrtí v koncentračním táboře.
Novela Burití se dostává do rukou českému čtenáři v novém překladu Vlasty Dufkové. Příběh připomíná tradiční rozhlasové novely, které poslouchali lidé na brazilském venkově v padesátých a šedesátých letech minulého století. Čím se však liší,to jsou bohaté básnické obrazy, různé jazykové hříčky a silný popis exotických míst.
Komorní příběh vnitřního světa dvou žen, který autor rozkrývá a popisuje jemné odstíny ženské duše, je zasazený do odlehlé farmy, kde čas odkapává v pomalém tempu uprostřed divoké přírody. Název novely je vypůjčen od mytické palmy burití, která se tyčí nad rozlehlým močálem. Ten vydechuje zlověstné výpary, žijí v něm tisíce živočichů a kvetou tam nádherné květy, mezi nimiž se hrdě procházejí bělostné volavky. Krása pralesa, kterou osvětluje denní světlo, se v noci proměňuje v místo hrůzy. Zvuky se slévají do zlověstného chóru, který pronásleduje jednoho z hrdinů knihy. Hlavním motivem však není sama příroda, ale tělesná touha obou žen, jež uvnitř pralesa žijí.
Rosovy romány a povídky bývají nejčastěji řazeny do proudu magického realismu, který ovládl latinskoamerickou literaturu na počátku šedesátých let. Máme-li být ale upřímní, je jeho dílo nezařaditelné, Rosa je natolik výjimečný, že jakékoli škatulkování do žánrů je omezující. Pohybuje se někde mezi poezií, románem a metafyzickou úvahou, mnohdy se blíží k textům Dantovým, Cervantesovým či Proustovým. U něho doslovně platí rčení, že žádní latinskoameričtí magičtí realisté neexistují, protože spisovatelé jako Márquez či Rosa popisovali jen realitu světa, v němž žili, nic víc.
Novela Butití je tedy spíš než magicko-realistickým příběhem, dramatem z divočiny, skvěle odpozorovaným ze života autorem, který znal nejen prales a jeho záludné propasti a pustiny, ale i lidi, kteří byli okolnostmi donuceni zde žít a pracovat.

Joäo Guimaräes Rosa: Butití

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: J. D. Salinger: Kdo chytá v žitě. (56 správných odpovědí, 2 chybně)

Výherci: M. Bečvářová, Š. Bendová, M. Jiřičková, K. Neubauerová, M. Vágnerová, E. Zikmundová.

Nová otázka: Tentokrát si připomeneme velmi snadnou otázkou nedožité 95. narozeniny spisovatele Bohumila Hrabala, které by oslavil 28. března. Víte, ve kterém jeho díle vystupuje a kdo to je Zdenička Svatá?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.