Literární matiné 15. 6. 2008
KNIŽNÍ TIPY:
Ilija Trojanow: Sběratel světů
Příběh Richarda Burtona, originálního myslitele a dobrodruha, z pera autora, který se vydal po jeho stopách do bývalých britských kolonií.
Josef Váchal: Mystika čichu
Drobná kniha velkého umělce, kterou Váchal vlastnoručně vytvořil a vyzdobil svými dřevoryty v nákladu pouhých deseti výtisků. Kupodivu kniha lyrická a milostná.
NÁŠ HOST:
Hostem Literárního matiné je Jitka Měřinská ze Společnosti Jana Zrzavého Krucemburk, autorka výstavy Z ilustrační tvorby Jana Zrzavého v městském muzeu a galerii ve Vodňanech.
RECENZE Mileny Lenderové:
Jean-Claude Schmitt: Svatý chrt. Guinefort, léčitel dětí ze 13. století. Z francouzského originálu přeložila Helena Beguivinová. Akademia, Praha 2007.
Jean-Claude Schmidt, francouzský historik narozený roku 1946, vedoucí vědecký pracovník Vysoké školy sociálních studí v Paříži, vyšel metodicky ze školy Annales. Jako blízký spolupracovník Jacquese Le Goffa patří k představitelům současné francouzské nové historie. Publikoval několik monografií týkajících se francouzského středověku, v nichž se zabýval dějinami imaginace, lidových pověr a představ, analýzou středověkých gest a širším kontextem kulturních dějin.
Kniha Svatý chrt. Guinefort, léčitel dětí ze 13. století, kterou ve vynikajícím překladu Heleny Beguivinové vydalo vloni roce nakladatelství Akademia, vyšla ve Francii poprvé už v roce 1979; brzy byla přeložena do deseti evropských jazyků. Český překlad vychází z druhého vydání z roku 2004.
Kniha analyzuje pověru pocházející z Dombes, někdejšího knížectví v Burgundsku, 40 kilometrů severně od Lyonu, kde jí lidé věřili od 13. až na počátek 20. století. Venkovanky zde přinášely své nemocné nebo slabé děti na údajný hrob sv. Guineforta, chrta, kterého nespravedlivě zabil jeho pán. Samotné přinášení dětí a obětí na hrob psa měly podobu pohanských rituálů. Byly údajně účinné: šťastné matky si odnášely "zdravé a tučné" děti v pořádku domů.
Už ve 13. století vzbudila pověra, založená na legendě se starověkými kořeny, pozornost církve. Z období kolem roku 1260 pochází exemplum, zápis pověry a popis průvodních rituálů, sestavený dominikánem Etiennem Bourbonským. Inkvizitor se pokusil pověst, "která uráží Boha", jednak vyvrátit (dokonce dal prý exhumovat mrtvé zvíře), jednat rozebrat kořeny tohoto "pověrčivého" kultu.
Dochovaný text se stal výchozím bodem Schmittovy historicko-antropologické práce, opírající se o textovou analýzu dokumentu i o poznatky archeologického výzkumu oblasti. Práci doplňují - vedle ilustrací, grafů a tabulek - topografické nákresy "lesu svatého Guineforta".
Podobně jako v případě inkvizičního protokolu z vesnice Montaillou, originálně zpracovaného Emmanuelem Le Roy-Ladurie, ani v případě textu týkající se pověry o svatém chrtu nešlo o neznámý historický pramen. Naopak, text byl několikrát zmíněn folkloristy, literárními historiky i historiky. Nicméně konflikt mezi lidovou a učenou kulturou, "ručitelkou křesťanské pravověrnosti", jak říká Schmitt, mezi oficiálním náboženstvím a lidovou vírou nechápala ani středověká inkvizice, ani pozitivistická historiografie 19. a počátku 20. věku. Dovedlo ho vytěžit až "nové čtení pramene", tentokrát v podání Jeana-Clauda Schmidta.
Rozhodnutí přeložit knihu do češtiny bylo nesporně rozhodnutím šťastným - český čtenář se má možnost seznámit s prací, která jako jedna z prvních pochopila, že vztah mezi kulturou lidovou a učenou je rozhodujícím klíčem k interpretaci myšlení středověké společnosti.
NÁŠ TIP:
Ivana Mudrová je známá svými knihami o zajímavých místech naší země i ciziny. Napsala například knihy Kam značky nevedou 1-3, Prahou s otevřenýma očima a Evropa okouzleným pohledem. Právě druhý díl Evropy okouzleným pohledem teď vychází, zahrnuje země Beneluxu a Německo. Autorka se snaží o nový pohled na obvyklé turistické cíle, ale představuje i místa méně známá a všímá si i drobných spojitostí mezi popisovanými končinami a Českou republikou. Knihu Evropa okouzleným pohledem vydalo nakladatelství Lidové noviny.
TIP Z REGIONU:
Jihočeský autor Jan Lebeda napsal pro děti Básničky do batůžku, ilustracemi je doprovodil Oldřich Tripes. Knížka byla slavnostně pokřtěna na krajském úřadu, kde jí popřál šťastnou cestu k malým čtenářům i k jejich rodičům hejtman Jan Zahradník. Zdarma tuto knihu dostaly darem všechny jihočeské veřejné knihovny, vznikla díky podpoře Jihočeského kraje.
SOUTĚŽ:
Odpověď na minulou soutěžní otázku: Dorothy Sayersová. (55 odpovědí správně, 1 špatně)
Výherci: B. Mühlpecková, L. Šlajsová, M. Fránová, V. Matoušková, F. Lukš, D. Zabloudil.
Nová otázka: 11. června zemřel kirgizský spisovatel Čingiz Ajtmatov. Dnes už se málokdo vrací k autorům bývalého Sovětského svazu, ale právě Ajtmatovovy knihy byly i za totality malým ostrůvkem svobodného myšlení a literární kvality. I v současné době nás mohou oslovit, což platí určitě pro Ajtmatovovu knihu, na kterou se tentokrát ptáme. Je to jeden z jeho nejslavnějších románů, silný příběh, v němž se jako refrén opakují s různými obměnami tyto lyrické věty - cituji ze samotného závěru knihy: "Vlaky v tom kraji stále jely ze západu na východ a z východu na západ. A po obou stranách železnice ležela v tom kraji veliká poušť - Sary - Ozeky, střední oblast žluté stepi." Jak se tento román Čingize Ajtmatova jmenuje?
Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 29 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.
Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Od masakru v Buči přes ,válku dronů’ po snahy o mírová jednání. Čtyři roky konfliktu na Ukrajině
-
Hra o jaderný trůn. Po odchodu Drábové se o její místo utkalo šest lidí, poprvé to zkusili i kolegové z úřadu
-
„Kolik z nás se dožije konce války?“ Zápisky vojáka a básnířky po čtyřech letech Putinova vraždění
-
Írán se bez záruk nevzdá. Pozemní invaze Američanů se spíš nečeká, míní politický geograf Kofroň