Literární matiné 14. 6. 2009

KNIŽNÍ TIPY:

Wilbur Smith: Zlatá liška
Napínavý příběh z Afriky, jehož titul je přezdívkou tajemného muže, který osudově zasáhne do nesmiřitelného rodinného konfliktu.

Wilbur Smith: Zlatá liška

Jan Králík a kolektiv: Každý den s češtinou
Zajímavosti a zvláštnosti. Nejčastější otázky, které zajímají uživatele současné češtiny, shrnuje a objasňuje kniha pracovníků Ústavu pro jazyk český. Najdeme zde i kapitoly věnované češtině slangové, počítačové, tabu v jazyce nebo jazyku mobilních telefonů.

Jan Králík a kolektiv: Každý den s češtinou

RECENZE Michala Bauera:

Dějiny české literatury 1945 - 1989, III. (1958-1969), IV. (1969-1989) (Academia, 2008)

Dalším dokončeným projektem Ústavu pro českou literaturu Akademie věd jsou čtyřsvazkové Dějiny české literaturu 1945 - 1989, jež byly uzavřeny 3. a 4. dílem. V těchto dvou publikacích jsou tak zpracována dvě dosti odlišná období: v první z nich převažují 60. léta, která jsou spojována s uvolněním ve srovnání s 50. léty, a ve svazku druhém je pozornost věnována dvaceti letům období normalizace: tedy doba dynamická, dodnes pozitivně připomínaná - nejen v literatuře, ale také ve výtvarném umění nebo filmu - na jedné straně a vedle toho čas strnulosti, rezignace, apatie, ale i pokusů o vzepření se zahnívající atmosféře totalitního režimu, pro který byl typický emblematický obraz objímajících se a líbajících se politiků Gustáva Husáka a Leonida Brežněva. Oba svazky mají stejný problém, jako tomu bylo v prvních dvou dílech: rozbití dějin české literatury do mikrokapitol, minimální prostor vymezený exilové tvorbě ve srovnání s reflexí tvorby domácí: například exilové poezii je věnováno 3 a čtvrt strany, domácí básnické tvorbě pak 99 stran. Obdobný nepoměr je i u ostatních literárních druhů. Navíc přistupuje další problém, který je dán tím, že autoři Dějin se dostali až k nedávné minulosti a mnozí z nich jsou osobně na těchto dějinách zainteresováni. Valná část z nich se na nich totiž podílela, je v nich přítomna: to není nejlepší výchozí pozice. Netvrdím, že je eliminuje z takového psaní, to určitě nikoli, ale musejí si být této pozice vědomi. Projevuje se to především ve 4. dílu. Redakce, kam patří i Vladimír Křivánek, chtěla mít v knize fotografii tohoto literárního kritika z jeho svatby, což vyvolává rozpaky. Ještě závažnější je to však s reflexí "kritické publicistiky" (s. 180) z této doby. Lze jistě pochybovat, zda názory Vladimír Novotného "vzbuzovaly nezvyklý ohlas, a to i v samizdatu" (s. 177), myslím, že například Jiří Brabec, jedna z nejvýraznějších osobností české literární vědy mimo oficiální okruh, takto vzbuzen nebyl. Interpretovat texty Pavla Janouška z 80. let jednostranně a dělat z něho takřka dobového odpůrce režimu v literární kritice, je mystifikující. Proč neotevřou autoři, opět nelze poznat, kdo příslušnou pasáž psal, hru a nesdělí, že kromě některých úvah "o deformacích" tehdejšího literárního života (s. 181), se Janoušek na jejich konstituování podílel? Je jednoduché poukázat například na Miloše Zelenku jako člověka velmi loajálního k mocenské komunistické struktuře, který působil tak, že dehonestoval zákazem publikování postižené autory. To je sdostatek známé, ale stavět proti němu obraz Pavla Janouška jako hrdiny odporu, je zkreslující. Při reflexi Janouška, který je hlavním redaktorem těchto Dějin české literatury, je třeba být opatrný. Inu, dějiny literatury jsou vytvářeny lidmi, subjekty jsou v nich zaklíněny a projevují se na základě rozličných motivací. Protože je celkový rozsah všech 4 svazků rozsáhlý, probíhá v současné době práce na jejich zestručnění s cílem dostat poválečnou historii české literatury do svazku jednoho. Je to sice primárně komerční záležitost a jde o to, aby se kniha dostala k většímu počtu čtenářů, ale zároveň tak vzniká možnost problematickou povahu Dějin zeslabit. Uvidíme.

Dějiny české literatury

TIP Z REGIONU:

Petr Luniaczek vydal vlastním nákladem knihu nazvanou Putování za jihočeskou lidovou architekturou.

SOUTĚŽ:

Nová otázka: Tentokrát si připomeneme nedožité 100. narozeniny spisovatele Vladimíra Neffa, autora románů i filmových scénářů. Neff je autorem historických knih, ale já se chci zeptat na dílo, kterým se proslavil. Je to psychologický a také napínavý příběh, vyšel poprvé v roce 1944 a jeho děj se odehrává na pražské Kampě v domě U slepých hodin, rodině doktora Kalisty. Ještě prozradím, že hlavním motivem této knihy je tajemství a že ji zfilmoval Otakar Vávra, který do role primáře Kalisty obsadil Martina Růžka a do role jeho ženy Květu Fialovou. Na odpovědi je čas do pátku 19. června 2009.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.