Literární matiné 13. 9. 2009

KNIŽNÍ TIPY:

Hermann Hesse: O létání
Výbor z drobných próz a veršů, ve kterých se velký německý spisovatel vyznal z lásky k létání a v nichž také popsal některé své aviatické zážitky.

Hermann Hesse: O létání

Helena Longinová: Růžová kočka v kleci
Čtyři prózy autorky, která je spojena s Jindřichovým Hradcem a zasadila sem i děj některých svých příběhů. Hrdinové jejích knih řeší své milostné vztahy, bojují o majetek, scházejí se a zase rozcházejí.

Helena Longinová: Růžová kočka v kleci

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je nakladatelka a editorka Věra Matoušová, která představuje dvě knihy z díla Josefa Kostohryze - jsou to Básně a Povídky a jiné prózy.

RECENZE historičky Mileny Lenderové:

Blanka Knotková-Čapková a kol.: Obrazy ženství v náboženských kulturách

Jak vypadá Bůh?", ptá se v úvodním textu knihy Obrazy ženství v náboženských kulturách její editorka Blanka Knotková-Čapková. A dochází k jistě nikoli překvapivému zjištění, že si většina západních křesťanů a židů představuje Boha jako muže a bělocha. Třebaže božství je v podstatě pohlavně bezpříznakové, křesťanům, židům i vyznavačům islámu splývá Bůh s podobou Pána, Otce či Proroka, a feminita, třebaže zastoupena v Písmu, Koránu i Sunně, je nezpochybnitelně submisivní. Čínský konfucianismus nastolil hierarchii v harmonii: hierarchie v mezilidských vztazích a mezi pohlavími je nutná proto, aby existovala harmonie. Od konfucianismu je do značné míry odvozen japonský šintoismus. V hinduismu má gender podobu mužsko-ženské duality, vztahuje se k rolím muže a ženy v aktu plození a je determinován biologicky. K archetypům ženství v tradičním pojetí hinduismu patří v mytologické rovině všemocná bohyně, nesporně inspirující je zde propojení ženství s přírodní symbolikou. Nicméně stejně jako náboženství založená na zjevení, má i hinduismus negativní archetyp ženství - rebelku, bořitelku řádů, v mytologii démonku či čarodějnici. A na rozdíl od křesťanství, jež si váží vdov, hinduismus vdovami pohrdá: žena nemá mít vlastní existenci nezávislou na manželovi. Poznamenejme v této souvislosti, že obřad satí - upalování vdov, měl i svou ekonomickou stránku - fyzickou likvidaci dědičky. Krutostí se ovšem na ženách dopouštěly i ostatní náboženské systémy: křesťané sice už své čarodějnice neupalují, ale zatím nikdo nedokázal zabránit ženské obřízce ani kamenování nevěrných žen v některých muslimských státech.
Editorka vybrala náboženské systémy, které svým významem přesáhly hranice i dobu svého vzniku a vytvořily modelové obrazy ženství a mužství. Vedle brilantního úvodu zaměřeného na genderovou analýzu náboženství obsahuje kniha devět kapitol. Dvanáct autorů (religionistů, lingvistů, kulturologů, historiků umění) analyzují obrazy ženství v rovině božské i lidské, v opozici proti zcela jasně dané maskulinitě. Byť je ztotožňování mužství s lidstvím nepřesné, je toto rovnítko obecně přijímané. Ideové působení těchto modelů ilustrují příklady z literatury a výtvarného umění; právě pomocí jich je odkrýván způsob, jak jednotlivé náboženské systémy interpretovaly vlastní doktrínu.
Ne všechny příspěvky mají stejnou úroveň - rukopis zkušené Blanky Knotkové-Čapkové styl většiny ostatních převyšuje, nicméně publikace svůj cíl splnila. Autoři nadto umožňují čtenáři sledovat, jak se vůči sobě jednotlivé tradice vymezují - nejen křesťanství vůči židovství, či hinduismus vůči islámu, třebaže tam jsou třecí plochy nejzřetelnější.

Blanka Knotková-Čapková a kol.: Obrazy ženství v náboženských kulturách

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Jan Neruda. (71 správných odpovědí, 1 chybně)

Výherci: p. Angusová, M. Hrušková, p. Mojdlová, D. Petrová, V. Rodová, p. Říhová.

Nová otázka: Dnes si dovolíme návrat do časů našeho dětství, kdy jsme mnozí hltali indiánky. Za nejlepší indiánku všech dob je ovšem považována ta, která se mně osobně v dětství moc nelíbila. Vystupuje v ní zálesák Sokolí oko a indiáni Čingačgúk a Unkas, děj se odehrává v polovině 18. století, v době koloniálních válek, a všechno to dost špatně dopadne. Autor, jehož tato dodnes velmi známá kniha proslavila, se narodil 15. září 1789, což je také důvod, proč si ho nyní chceme připomenout. Ptáme se tedy na jeho jméno a také na název knihy, o které je řeč.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.