Literární matiné 11. 7. 2010

Pavel Kosatík: České snění
Známý historik a publicista sleduje ve své obsáhlé knize, jak se rodily a umíraly sny českého národa: sen o pravlasti, sen o tělesné zdatnosti, sen o vyhraných bitvách, sen o Lužici, sen o Rusku, sen o Rukopisech a mnohé další…

Michal Čermák: Krutopřísné povídky
„Lži“ o českých politicích. Jedenáct povídek, jejichž hrdiny jsou osobnosti české politické scény – není divu, že jde o poněkud absurdní texty!

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je malířka a spisovatelka Lenka Civade, která představí svou knížku Provence jako sen, příběh o tom, jak se spolu s manželem rozhodla přestavět ruinu renesančního zámku v Saignonu na hotel.

RECENZE Mileny Lenderové:

Dušan Uhlíř: Slezský šlechtic Felix Lichnovský. Poslední láska kněžny Zaháňské.
Představovat zájemcům o obecné dějiny 18. a 19. století moravského historika Dušana Uhlíře by bylo příslovečným nošením sov do Athén - stačí zmínit dvě vydání jeho známé knihy Slunce nad Slavkovem, kterou čte už minimálně druhá generace profesionálních i laických historiků a která se patrně vbrzku dočká vydání třetího.
Tématem Uhlířovy poslední práce se stala postava knížete Felixe Lichnovského, jenž žil v letech 1814-1848. Byl dědicem velkého panství, vojákem, dobrodruhem (v letech 1837 - 1839 bojoval na straně karlistů ve Španělsku), nadaným žurnalistou a literátem, duelantem, lvem salonů a politikem, ale také "nesnesitelným klackem", řečeno slovy jednoho jeho současníka. Knížete ale většina veřejnosti nezná. Jako příslušník slezské aristokratické rodiny Lichnovských z Voštic nebyl ani zemským vlastencem (milejší než zadýchávající se habsburská říše mu bylo militantní Prusko), ani významným politikem či dokonce - jak tomu u některých českých či moravských šlechticů od konce 18. století bylo - podporovatelem národního obrození. Snad ani neměl čas zaujmout nějaké vyhraněné postavení, vždyť prožil jen krátký, byť bouřlivý život.
Revoluční rok 1848 přivedl knížete do frankfurtského parlamentu, kde zasedl mezi reprezentanty krajní pravice. V městě nad Mohanem také jeho život skončil - kníže byl zlynčován zfanatizovaným davem, který propadl revoluční hysterii.
Podtitul knihy Poslední láska kněžny Zaháňské může být pro čtenáře Babičky Boženy Němcové či oblíbených publikací Heleny Sobkové poněkud matoucí. Nemylme se: Felix Lichnovský nebyl poslední láskou Kateřiny Vilemíny Zaháňské, ale její nejmladší sestry, kněžny Doroty Zaháňské, která se ostatně do evropských dějin zapsala o něco výrazněji než "paní kněžna" Boženy Němcové. Stejně jako Kateřina Vilemína, i Dorota byla krásná a vzdělaná, politicky a diplomaticky obratná a svému milému Felixovi pomohla z obrovských a tíživých dluhů. Felix jí za to na smrtelném loži odkázal své panství Hradec nad Moravicí.
Přes nespornou přitažlivost zaujímá v knize tato love story jen místo, které jí náleží. Jinak, stručně řečeno, práce Dušana Uhlíře má všechny znaky dobré historické biografie. Autor si všímá rodových kořenů svého protagonisty, jeho mládí, studia, přípravy na život, vstupu do politiky. Odpovídající pozornost věnuje jeho španělskému dobrodružství i cestování po Evropě. Vysvětluje, jak díky Felixovu pobytu v konstitučním porevolučním Portugalsku se z vyhraněného legitimisty, jímž byl ještě v době své španělské anabáze, stává stoupenec konstituční monarchie. Pravda, poněkud nevyrovnaný.
Kniha je založena na rozsáhlém korpusu archivních pramenů, dobovém tisku a odborné literatuře, především německé. Má odpovídající vědecký aparát, dobře vybrané obrazové přílohy a je velmi čtivá - jak je ostatně u prací tohoto autora zvykem.

Dušan Uhlíř: Slezský šlechtic Felix Lichnovský. Poslední láska kněžny Zaháňské.

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Jan Hus – O poznání cesty pravé ke spasení nebo také Dcerka – oba názvy jsou správně. (51 správných odpovědí)

Výherci: M. Bečvářová, S. Hrubý, J. Machníková, R. Novotná, M. Šipanová, L. Šlajsová.

Nová otázka: Autorku, která se narodila 14. července právě před stoletím, asi mnozí z nás znají díky knihám pro děti: Dora a medvěd, Dobrá mysl nebo Velké trápení, což byl také stejnojmenný film. Vypsala ale také historii mlynářského rodu, z něhož pocházela, v rozsáhlé trilogii Stíny mých otců, Stopy mých otců a Hlasy mých otců. Zajímavý je i válečný román Soumrak, jehož hrdinou je Josef Cyril Kotrlý – ten po Únoru emigroval, takže kniha za totality nemohla vyjít a dostala se ke čtenářům až po listopadu. Kdo to je?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.