Literární matiné 11. 4. 2010

Günter Koschorrek: Nezapomeň na zlé časy
Vzpomínky muže, který se jako devatenáctiletý mladík v uniformě wehrmachtu zúčastnil bojů na východní frontě. Bojoval proto, že na frontu prostě musel.

Michael Odenwald: Brána do vesmíru
Srozumitelné odpovědi na složité otázky: Existovalo něco před velkým třeskem? Vládne ve vesmíru náhoda? Jsme v kosmu sami?

NÁŠ HOST:

Kulturní historička Dagmar Blümlová nám v Literárním matiné před časem představila svou edici knihy Václava Tilleho Moskva v listopadu, což bylo zajímavé autentické svědectví o oslavách 10. výročí VŘSR v Moskvě. Václav Tille pocházel z Tábora a vyrůstal v Třeboni; po studiích na FF UK se věnoval nejprve dráze knihovníka, posléze se stal univerzitním učitelem, a to velmi oblíbeným a vyhledávaným. Věnoval se dějinám literatury, francouzské literatuře, teatrologii a folkloristice a patřil ve své době mezi významné osobnosti českého kulturního života. Kdo však dnes zná jeho jméno a dilo? Dagmar Blümlová z Jihočeské univerzity udělala pro návrat Václava Tilleho do našeho kulturního povědomí už hodně – naposledy výborem z jeho myšlenek Václava Tilleho svět Ten i onen.

Václava Tilleho svět Ten i onen

RECENZE Karly Ladwigové:

Marcela Pecháčková: Livia Klausová – Smutkem neobtěžuju
Po několik let vedla novinářka, dnes hradní zpravodajka Marcela Pecháčková rozhovory s první dámou ČR paní Livií Klausovou. Doplnila je úryvky publikovanými v Magazínu Dnes a týdeníku Instinkt a na knižních pultech se objevila kniha s poutavým názvem Smutkem neobtěžuju. Poutavým proto, že budí pozornost nejen kvůli osobnosti respondentky, ale že může být považována za jakési know-how v době, kdy smutkem obtěžuje kdekdo kohokoli. Je to ale mylná naděje – smutku se dotkne jen pár stránek, které jsou navíc o něčem trochu jiném.
Kniha je tematicky roztříděna do krátkých časových celků. Začíná klasicky, od dětství. L.Mištinová, druhá dcerka z pěti dětí, pochází z Bratislavy, otec byl právník a matka učitelka. Od konce války, kdy jí byly dva roky, žije rodina v Praze na Vinohradech. Není divu, že na otázky po prarodičích nebo tehdejším dění zní odpověď: Nevím, nepamatuji se. Dětí doma přibývá, ale krutý osud jim bere otce, když Livii bylo 15 let. Matka je na všechno sama a děti nerozmazluje. Na prázdniny se jezdí na Slovensko, k milované tetě Anně.
Stručně a bez emocí hovoří L. Klausová o svém životě z mnoha úhlů. Škola, Dismanův rozhlasový dětský soubor, první lásky, studium na Vysoké ekonomické a tam teprve to opravdové pouto na celý život. Pak vdavky, práce a rodina, v jejímž bezpečí proplula léty normalizace (prověrky přežila díky mateřským dovoleným). Do r. 1993 působila jako vědecká pracovnice v Ekonomickém ústavu ČSAV. Potom střídala zaměstnání odpovídající její profesi a od roku 2003 je první dámou a vede Nadační fond manželů Klausových.
Kniha rozhovorů s L.Klausovou není nijak náročnou četbou. Portrétuje zcela normální typ nezhýčkané a pracovité ženy, jejíž názory nejsou černobílé. Je empatickou zastánkyní rodinného života se současným středobodem děti – vnoučata (má jich pět). Je nápaditá, má smysl pro řád a věci na svém místě. Smutkem neobtěžuje – raději se vždy dá do práce (např. ráda přestavuje nábytek). Je komunikativní introvert a rituály pro ni mají smysl. Svého muže prezidenta vidí realisticky a je s ním solidární, přes těžkosti, které to někdy přináší. A kdybyste třeba chtěli vědět, co skrývaly plody moře na Novém Zélandě, co první dámě kdysi předpověděla cikánka nebo co skrývá její neobvyklá 13. komnata, přečtěte si knihu vyšperkovanou bohatou fotodokumentací z Nakladatelství Lidové noviny.

Marcela Pecháčková: Livia Klausová – Smutkem neobtěžuju

TIP Z REGIONU:

Bohumil Rada vydal v českobudějovickém nakladatelství Karmášek další povídkovou knížku. Je to už pátá kniha tohoto 60letého autora, který se kromě psaní věnoval v životě obchodu a marketingu; pokud jde o to psaní, vyšly mu knihy Pachtění, Nenapravitelná učitelka, Manažer fotbalového klubu, Jihočeské povídky a povídání a nejnověji Jiné povídky a povídání. To je šest příběhů ze současnosti, jejichž děj se odehrává většinou na vesnici nebo malém městě a zachycuje dramatické, nicméně dnes dost běžné životní situace: naivní starou paní ošidí dvojice podvodníků a připraví ji o střechu nad hlavou, pracovitou ženu opustí muž a ona stojí sama statečně ve světě plném nejrůznějších těžkostí a nástrah, setkání dvou sester, pražské knihovnice a maloměstské pošťačky, končí tím, že Pražanda odláká venkovance manžela. Rada píše úsporně, s maximálním využitím přímé řeči, převážně obecné češtiny, a náročnější čtenář nepřehlédne jazykové neobratnosti. Děj povídek je schematický a neskrývá mnoho tajemství; většinou velmi brzy tušíme, jak to všechno dopadne. Přesto si myslím, že Radovy povídky najdou své čtenáře, protože se obracejí ke specifickému, dnes naprosto opomíjenému publiku: k venkovu a malému městu, jehož problémy dnes zajímají skutečně málokoho. Je dobře, že o nich někdo píše s empatií a znalostí tohoto prostředí.

Bohumil Rada: Jiné povídky a povídání

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: v knize Nesmrtelnost psal Milan Kundera o vztahu Bettiny von Arnim a J. W. Goetha. (55 správných odpovědí)

Výherci: I. Brůžková, J. Jiráčková, L. Komrsková, Dr. Z. Potyš, R. Rokosová, M. Vágnerová.

Nová otázka: Tentokrát se pro změnu ptáme na ilustrátora, od jehož narození uplyne 15. dubna rovných sto let. Jeho obrázky doprovodily Petiškovy Staré řecké báje a pověsti, Mathesiovy Zpěvy staré Číny, ale i verše Hrubínovy nebo Máchovy. Jak se tento ilustrátor jmenuje?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.