Lipani podhorní se v řekách sami téměř nerozmnožují. Změnit to má nová metoda jihočeských vědců
Šanci na přežití by mohlo mít víc vysazených lipanů podhorních. Tyto ryby se ve volné přírodě už skoro nerozmnožují. Jihočeští vědci ale našli efektivnější způsob, jak zvýšit jejich počty po vypuštění do řek. Podle jejich výzkumu nezáleží jen na čistotě vodních toků, ale také na stáří ryb.
„Tady máme dospělé lipany v rybníce a připravujeme je na umělý výtěr, který proběhne na jaře. Ryby byly celý život krmeny poměrně tučnými granulemi pro pstruhy, tak je teď necháme trochu vyhladovět, aby jikry byly kvalitnější,“ ukazuje generační ryby v pokusném rybníce ve Vodňanech na Strakonicku biolog Tomáš Randák.
V minulých letech vědci vysazovali do volné přírody roční ryby. To se ale příliš neosvědčilo. „Násady odchované na granulích ztratily vlastnosti divokých ryb a měly velice špatnou adaptační schopnost v řekách. Vlastně se z řeky ztratily během prvního roku,“ uvádí biolog.
Proto vědci hledali jinou strategii vysazování lipanů. „Princip je takový, že se plůdek vysadí do připraveného rybníčku, kde je dostatek planktonu. Tam lipan krásně roste první dva měsíce, pak ho slovíme a vysazujeme už přímo do revírů, do potoků a řek. Děláme to v létě, takže rybička má ještě dostatek času, aby se připravila na zimu a adaptovala se v novém prostředí,“ vysvětluje Tomáš Randák.
Čtěte také
Biologové takto vysadili v průběhu tří let do vodních toků v předhůří Šumavy zhruba pět tisíc plůdků. Monitoring prokázal, že malí lipani adaptaci zvládli. „Ve třech tocích, řece Blanici, Chvalšinském potoce a Zlatém potoce, ryby docela dobře rostly, adaptabilita byla dobrá a dokonce se tam lipan významně prosadil. Tvořil významný podíl na celkové populaci ryb, které v daném úseku monitorovali,“ říká Tomáš Randák
„Už jenom to, že se lipan udrží po vysazení, přežije tam zimu a jedná se až o desítky jedinců, považujeme opravdu za úspěch,“ dodává.
Tato strategie ale podle vědců nemusí všude fungovat. Rybáři ji budou moci podle nové metodiky vyzkoušet už v příštím roce.
Související
-
Vědci zmapují populaci pstruhů na Šumavě. Je to důležité i pro přežití kriticky ohrožené perlorodky
Na 200 lokalitách na Šumavě budou jihočeští a němečtí vědci sledovat pstruhy. Hlavním cílem přeshraničního projektu je zmapování a rozšíření původního pstruha potočního.
-
Puštíci bělaví obsadili jen pět ze svých sedmdesáti budek na Šumavě. I to je podle ornitologů úspěch
Kriticky ohroženým puštíkům bělavým se na Šumavě daří. V současnosti tam žije třicet párů. Program na záchranu sovy trvá řadu let, jeho úspěšnost dokazuje monitoring budek.
-
Invazní ryby karas stříbřitý nebo střevlička východní decimují život v rybnících na Třeboňsku
Invazní ryby komplikují hospodaření rybářů, ničí vodní prostředí a vytlačují původní druhy. Na jihu Čech se to týká především Třeboňska, kde je největší rybniční soustava.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Výbuchy komunikačních zařízení zabily devět lidí v Libanonu, přes 2750 je zraněno. Hizballáh viní Izrael
-
Evakuovaná seniorka se rozhodla vrátit v Kobylé domů. ‚Volala na nás a najednou nebyla,‘ říkají svědci
-
Zpevněné břehy vodu jen zrychlují. Potřebujeme krajinu jako houbu, poukazuje expert Člověka v tísni
-
Bude na Síkelovi, co si vyboxuje. Mohl by prosadit i dobré příležitosti pro české firmy, říká komentátor