Vědci zmapují populaci pstruhů na Šumavě. Je to důležité i pro přežití kriticky ohrožené perlorodky

Hydrobiolog z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Petr Blabolil prochází potok poblíž rybí líhně u Borových Lad, aby zjistil podrobné informace o pstruzích. „Úsek dlouhý sto metrů jsem prošel proti proudu. Ryby jsem omráčil agregátem a předal je kolegům ke zpracování. Potok jsem prošel jednou a pak ještě podruhé, aby se z toho rozdílu dala vypočítat početnost ryb v daném úseku,“ popisuje.

Monitorovací odlov pstruhů na Šumavě|foto:Biologické centrum Akademie věd ČR

Každou rybu vědci změří a zváží. „Zjistíme její zdravotní stav, pořídíme případně i fotodokumentaci a u podvzorku pstruhů obecných odebereme část ploutve na genetickou analýzu,“ doplňuje Petr Blabolil.

Výsledky genetické analýzy jsou zásadní. „Je důležité podchytit původní populace a zabránit tomu, aby je ovlivňovali jedinci, kteří do nich nepatří,“ vysvětluje genetik fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Vojtěch Kašpar.

Tyto informace nasměrují ochránce a rybáře při dalším vysazování pstruhů obecných. „Pokud se zjistí, že pstruzi jsou schopni přežívat bez našeho zásahu, tak se tam vysazovat nebude. Pokud se ukáže, že na místech, kde nejsou schopni se rozmnožovat, přidáváme tu správnou populaci, bude to jedině dobře a podpoří to naše snahy,“ říká zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.

Čtěte také

Vzácný druh čmeláka objevili biologové v Českých Budějovicích. Díky mozaikovým sečím tu má potravu

Výskyt pstruha obecného hraje zásadní roli také v záchraně kriticky ohrožené perlorodky říční. „Larvy se nedokáží uchytit na pstruzích potočácích, kteří jsou přivezeni odjinud, tudíž vývojový cyklus perlorodky není dokončený. Z toho důvodu perlorodka zkolabovala. Nám jde teď hlavně o genetickou čistotu, protože jsme zjistili, že druhy, které tu v minulosti nebyly, nám přírodu oslabují,“ objasňuje jednatel Českého rybářského svazu v Českých Budějovicích Jiří Marek.

Podpořit původní populace pstruhů ve volné přírodě je důležité i z hlediska zachování samotného druhu. „Původní genetické linie jsou nejlépe přizpůsobené místním podmínkám. A pokud se něco změní, projeví se globální oteplování, výraznější sucha a podobně, tak mají největší šanci se adaptovat a přetrvat pro další generace,“ dodává Petr Blabolil.

O výsledcích výzkumu se dozví nejenom odborníci, ale také veřejnost. Lidé můžou s vědci diskutovat na přednáškách a vzdělávacích akcích.