Lidé na našem území zpočátku bydleli pod zemí. Archeologické léto připomene zajímavosti z historie

Dobu slávy připomíná v dnešní nevelké obci kromě přestavěného kostela už jen několik pozůstatků, ze kterých lze soudit na hradby a příkopy. Zbytek se rozpustil v pozdějších stavbách a úpravách. „My dodnes přesně nevíme, jak hradby vypadaly, ani jestli příkop byl vyzděný, zahrocený, či plochý. To všechno musíme zjistit v budoucnu, až bude příležitost,“ říká archeolog Jihočeského muzea a Jihočeské univerzity Ondřej Chvojka.

První výzkum hradiště v Doudlebech uskutečnil ve 40. letech minulého století zakladatel jihočeské archeologie Bedřich Dubský. „Podle jeho zpráv zde nedaleko hřbitova v nezastavěném prostoru končícím srázem k Malši objevil několik zahloubených jam a také údajně chatu. Z jeho dobové dokumentace není jasné, zda šlo opravdu o chatu, nebo jen jámu, nicméně doklady osídlení z 10. až 13. století našeho letopočtu jsou jasné,“ konstatuje Ondřej Chvojka.

Chatou podle něj archeologové nazývají pozůstatky lidského obydlí. „Z pozůstatků, které nám zůstávají k dispozici – a jsou to ve valné většině jen zahloubené části, nadzemí se téměř nikdy nedochovalo – je těžké interpretovat, jestli to byl seník, dílna, skladovací místnost, nebo jestli se opravdu jednalo o obytný dům,“ poznamenává.

On a jeho kolegové se proto řídí třeba přítomností ohniště nebo pece. „Jsme opatrní v názvosloví. Dubský psal chata, my raději říkáme sídlištní objekt. Ale je prokázané, i dalšími výzkumy manželů Thomových, že tu osídlení z mladohradištního období skutečně existovalo. A mladohradištní období je obdobím Přemyslovců v jižních Čechách, tedy polovina 10. až řekněme polovina 13. století. A tehdy Doudleby sloužily jako jedno z významných zemských center,“ dodává archeolog.

Čtěte také

Domácí oltář pro tajemné obřady? Překvapivé nálezy odkryli archeologové na stavbě dálnice

Zpočátku lidé na našem území bydleli pod zemí. Jakési zemljanky, historiky nazývané zemnice, se objevují už za Keltů a v době železné. „Zřejmě to souviselo s ochlazujícím se podnebím. Lidé si začali izolovat příbytky tím, že je částečně zahloubili do země, tak se jim dařilo v zimě lépe udržet teplo a v létě chlad. Víme ale, že v raném středověku sice zemnice nemizí, ale lidská obydlí evidentně mění svoji konstrukci. Slované v době přemyslovské už nežili v zemnicích, ale v dřevěných srubových stavbách nad zemí. Zemnice využili třeba jako zahloubené sklepy,“ popisuje Ondřej Chvojka.

Více se můžete dozvědět během akce Archeologické léto. Připomínky raně středověkého osídlení Doudleb uvidíte na vlastní oči, když přijdete ve čtvrtek 17. srpna v 10 hodin na sraz s Ondřejem Chvojkou u doudlebského obecního úřadu.

V pátek 18. srpna se uskuteční prohlídka středověkého hrádku Vítkův kámen nad Lipnem, 19. srpna projdete s průvodkyní údolí potoka Libochovka, kolem kterého se mezi Chotýčany, Dobřejovicemi a Poněšicemi na Českobudějovicku nachází řada archeologických lokalit jako hradiště, mohylová pohřebiště a středověké milíře. Na 23. srpna je naplánována procházka po kompletně zachované středověké vesnici Pfaffenschlag u Slavonic a 27. srpna zájemci uvidí hradiště nad údolím řeky Volyňky u Libětic na Strakonicku. 

Archeologové letos v České republice představí celkem 90 lokalit ve 250 komentovaných prohlídkách. Program a možnost registrace najdete na webových stránkách Archeologického léta nebo Archeologických ústavů Akademie věd v Praze a v Brně. Celý rozhovor s archeologem Jihočeského muzea a Jihočeské univerzity Ondřejem Chvojkou si poslechněte online.