Letní farář. Vtipný příběh o těžkostech faráře na zapadlé vsi, kde dobrou noc nedávají už ani lišky
Neprůbojný, bojácný a ne moc praktický farář Johann Glückselig slouží v zapadlém koutě Šumavy. Osudným se mu stává jeden Velký pátek, kdy zcela nečekaně přichází nešťastný konec jeho mise. Povídka Letní farář, kterou napsal Jindřich Šimon Baar, je ale milým a vtipným vyprávěním.
Úsměvný příběh o tom, jak těžké je být farářem kdesi na konci světa, kde dobrou noc nedávají už ani lišky, pochází z roku 1925. Vyšel například ve výboru s názvem Hrnčená bába a jiné povídky v Československém spisovateli v roce 1983.
Rozhlasovou podobu dostala povídka Letní farář téměř sto let po svém vzniku. V plzeňském rozhlasovém studiu ji v roce 2021 načetl herec Jihočeského divadla Jan Dvořák.
Na to si tedy vzpomínal farář Glückselig a počítal v duchu léta, která od té památné chvíle uplynula. Stála před ním jako vojáci v řadě a spokojeně je přehlížel. Viděl se, jak sem přišel tenký, suchý a bledý jako smrt. Slyšel, jak kostelnice spráskla nad ním leknutím ruce a řekla upřímně: „Ježíši! Učiněný kostlivec! Do rakve vás položiti!“
Trvalo to hezky dlouho, než se mu kůže odloupla od kostí a než se naučil jísti sýr, ředkev a hlavně proslulý německý šmárn, ale pak měl vyhráno. Záhy přišel na chuť černému pivu, naučil se šňupat brisilový tabák a před spaním si zvykl na kalíšek jalovcové vodičky.
Tváře mu osmahly, nos zčervenal a před ním klenulo se rok od roku mohutnější bříško, takže už neběhal jako kamzík po roztroušených samotách na příkrých stráních. V krku počalo mu zvolna pískati, dech se krátil a pod krkem ukázalo se slušné volátko, jež rostlo s bříškem o závod.
Povídkář Jindřich Šimon Baar
Jindřich Šimon Baar (1869-1925) byl rozeným povídkářem. Napsal jich desítky. Při jejich psaní vycházel ze situací a prostředí, které znal, nebylo třeba příliš fabulovat, stačilo věrně popisovat a vhodně pointovat.
Baar jako rodák z Klenčí pod Čerchovem dobře znal chodský venkov, jeho zvyklosti a danosti, jeho sociální problémy. Jako kněz se pohyboval v prostředí katolické církve, které také dobře poznal, kritizoval některé zažité církevní pořádky, vnímal tragiku kněžského života, který v mnoha případech deformoval lidskou přirozenost kněží. To vše mu bylo inspirací při tvorbě.
Za jeho života vyšly například tyto povídkové soubory: Nalezeno na cestě všedního života (1901), Několik povídek (1906), Mžikové obrázky (1909), Milovati budeš (1910), V různých barvách (1910), Ptáci (1910), Z duchovní správy (1911), Skřivánek a jiné povídky (1912), V temných barvách (1916).
Související
-
Čertovská strážiště. Šumavská pověst o pokladech ukrytých na vrcholcích hor
Na šumavských vrších před dávnými časy plápolaly strážní ohně. Vyprávělo se, že tam čerti hlídají své poklady. Tři synové dřevaře se rozhodli, že tajemství prozkoumají...
-
Ke dnu. Mrazivý příběh z maloměsta začíná nálezem mrtvé ženy v močálech
V močálech u města Řečovice je objeveno tělo místní učitelky. Co se stalo? Kdo ji zabil? Její muž, který čeká dítě s jinou? Začíná se roztáčet kolotoč spekulací a pomluv.
-
Život je krásně tragikomický. Úsměvné historky ze socialistického mládí herečky Věry Hlaváčkové
Táta holubář, babička s jedním prsem, děda kvartální alkoholik, kmotra hraběnka a další lidé patřili k dětství a dospívání herečky Jihočeského divadla Věry Hlaváčkové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.