Legenda Xanadu nebo Nos pro trable. Příběh slavné autorské dvojice, od níž měl hit i Elvis Presley
Nos pro trable, to je písnička, která s českým textem Milana Dufka a v podání Rangers otevře hudební půlhodinku s kdysi velice úspěšnou autorskou značkou Howard – Blaikley, která byla zejména v šedesátých letech podepsána pod sadou prvotřídních hitů.
Začátkem července odešel na věčnost ve věku 82 let jeden z této dvojice – Alan Tudor Blaikley, jenž nějaké hudební zkušenosti získal v chlapeckém kostelním sboru. Snad už v tu dobu zjistil, že nemá zvláštní vokální nadání, ale dostal dar vymýšlet chytlavé melodie.
Alan Blaikley studoval Oxford, četl starou literaturu, psal recenze do studentských novin a už v té době se přátelil s o něco málo starším Kenem Howardem. I když už měli za sebou nějaké společné autorské pokusy, něco vody muselo v Temži ještě odplynout, než Blaikley s Howardem pojali psaní písniček jako profesi, po nějakou dobu jistě výnosnou, neboť vytvořili opravdu znamenité hity.
Ten první velký přinesli londýnské kapele Honeycombs s bubenicí Anne „Honey“ Lantree a výrazným zpěvákem Dennisem D´Ellem. Psal se rok 1964, když se Honeycombs vyhoupli na první místo hitparády v různých koutech světa, včetně Velké Británie, s Blaikleyho a Howardovou peckou Have I The Right, Mám právo?
Alan Blaikley a Ken Howard se přiblížili tomuto úspěchu zhruba za tři roky písničkou From The Underworld, Z podsvětí, pro další anglickou kapelu Herd, jejíž největší atrakcí byl tenkrát sedmnáctiletý zpěvák a kytarista, budoucí hvězda Peter Frampton. Text psychedelií notně ovlivněné písničky je založen na starořecké legendě o Orfeovi a jeho lásce Eurydice.
A nebyl to jediný úspěšný song, v němž Blaikley a Howard uplatnili zájem o staré báje a témata z dávné historie. V míře dostatečné je využili v plejádě hitů pro další populární kapelu šedesátých let s dlouhatánským názvem složeným z přezdívek jednotlivých členů Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick & Tich.
Čtěte také
Alan Blaikley a Ken Howard tuto kapelu objevili a psali pro ni jeden hit za druhým. Tím prvním a největším byla na jaře roku 1968 The Legend Of Xanadu, Legenda Xanadu. Slovesně šlo o variaci na báseň známého anglického romantického básníka z konce 18. a začátku 19. století Samuela Taylora Coleridge, který líčil sídlo Kublaj-chána Šang-tu neboli Xanadu.
The Legend of Xanadu roce 1968 obsadila nejvyšší příčku několika hitparád, včetně té domácí britské. A výrazně uspěla v rozhlasové Houpačce Mirky a Jiřího Černých. V Čechách byly známé i další hity pop-rockové skupiny Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick & Tich jako Zabadak, Hold Tight, Save Me, Okay! nebo Bend It, všechny od autorské dvojice Howard – Blaikley.
Písnička The Wreck of the Antoniette se líbila našemu Pavlu Novákovi, a tak si ji sám i otextoval a natočil se svou kapelou Vox v roce 1970, i když vrak lodi vyměnil za měsíc máj.
Blaikley s Howardem se stali také prvními Brity, od nichž natočil song veleslavný Elvis Presley a měl z něj hit. Nestalo se to přímou cestou. Původním interpretem působivé balady I´ve Lost You, Ztratil jsem tě, byl známý britský folkař Ian Matthews se svou kapelou Matthews Southern Comfort. Elvis Presley se jí chopil nedlouho po tom, v roce 1970.
Související
-
Před dvaceti roky zavítal na jih Čech legendární skotský písničkář Donovan, symbol šedesátých let
Jedním z dodnes působivých symbolů hlavně druhé hippie poloviny šedesátých let je skotský trubadúr Donovan Phillips Leitch, tedy zkráceně Donovan.
-
Písničkář Woody Guthrie ovlivnil Boba Dylana i Bruce Springsteena. Proslavil se také jeho syn Arlo
„Ta zem je tvá zem, ta zem je má zem. Od Kalifornie po New York Island. Tam můžeš bloudit, jak se ti zlíbí...“ To zpívali Rangers v české verzi songu Woodyho Guthrieho.
-
Jihočeské louky Waldemara Matušky, vzpomínka na mládí a vysvětlení, jak je to s datem jeho narození
„Moje maminka říkala, že zpěvák má umět všechno. Samozřejmě má umět všechno, ale něco je mu bližší. Mně byly blízké texty Ivo Fischera, Zdeňka Borovce a Jiřího Suchého.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.