Kvůli čemu musí děti nejčastěji na operaci?

Kýla

Nejčastěji se vyskytují kýly tříselné a pupeční. Kýly v jizvě, třeba po operaci slepého střeva, jsou méně časté. Kýla je oslabení břišní stěny, a to konkrétně povázky, která drží orgány pohromadě. Bývá to vrozená dispozice, nikdo a nic za to nemůže.

Tříselná kýla se sama nespraví, je indikována k operaci a přistupujeme k ní brzo po narození. Obvykle kolem jednoho roku věku a deseti kilogramů váhy, operovat lze už ale tříměsíční děti s minimálně čtyřmi kilogramy.

Pupeční kýla, pokud se v raném věku nakládá kýlní pás, se může sama zahojit. Pokud ne, je určitě třeba ji řešit včas, do nástupu do první třídy. Zvlášť u děvčat je to důležité, protože se tam předpokládá pozdější těhotenství. U každé kýly hrozí uskřinutí.

Uskřinutí znamená, že otvorem v povázce se mohou protlačit orgány dutiny břišní, třeba klička, u děvčat vaječník nebo trocha nitrobřišního tuku a tato tkáň se už nevrátí zpátky, oteče, může se zanítit a způsobit závažné celkové obtíže. Rodič to pozná tak, že boulička, která je normálně klouzavá a mizí a objevuje se, najednou zatvrdne, zarudne, dítě zvrací, nepřijímá potravu, a to je akutní stav. Říká se, že nad uskřinutou kýlou nemá slunce vyjít ani zapadnout. Je třeba operovat ihned.

Recidiva u kýly, která byla vyřešena ve velmi raném věku, obvykle nenastává. Ale v medicíně nelze nic vyloučit. Obnovení kýly tedy záleží na pozdějším životním stylu, na práci, kterou vykonáváte, zda zvyšujete nitrobřišní tlak, na obezitě, na vrozené dispozici tkání atd.

Nesestouplá varlata

Vyvíjejí se v dutině břišní a během nitroděložního vývoje postupně sestupují do šourku. Jenže někdy nedorazí až tam, kam mají. Tento problém je třeba řešit, protože varlata pro svou správnou funkci potřebují nižší teplotu, než je teplota těla, a proto jsou právě v šourku. Když tedy nesestoupí, jsou příliš zahřívána a nebudou vyrábět to, co mají. Zvyšuje se též pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění. To neznamená, že by půlročnímu chlapečkovi hrozil nádor, je to v horizontu dospělosti, řešit by se ale nesestouplá varlata měla do dvou let věku.

Operace probíhá tak, že obvykle nařízneme tříslo, kde je varle nejčastěji zachyceno, a protáhneme varle do šourku. Pokud ale varle zůstalo v břišní dutině, což je méně častý stav, operace je složitější.

Přirostlá předkožka

Od násilného přetahování předkožky ve třech čtyřech letech se ustupuje. Pokud je zúžená a jsou potíže s močením, je to potřeba řešit. Je-li tam pouhé slepení a chlapec nemá žádné potíže, necháváme tomu volný průběh a kolem deseti let věku se přirostlá předkožka obvykle sama rozruší. Důležitá je tady ovšem od nejranějšího věku hygiena, každodenní koupel předkožky a penisu, což předchází zánětům.

Dlouhodobé bolesti břicha

Týkají se hlavně dospívajících dětí a velmi často děvčat před počátkem menstruace. Je třeba soustředit se na příčinu. Za bolestmi může stát - a bývá to tak - vleklý zánět slepého střeva, takže jeho odstranění věc vyřeší. Ale bolesti mohou být i urologického rázu, gynekologického rázu a u dětí jsou tyto potíže velmi často i psychologického rázu.

Proto je s dětmi potřeba v klidu pohovořit. Stalo se mi mnohokrát, že podle rodičů bylo doma i ve škole všechno v pořádku, avšak u samostatného pohovoru s dítětem se ukázalo, že se s dívkou rozešel její kluk, že se jí odstěhovala kamarádka… což třeba ani rodiče nemusí vědět. Tady by odstranění slepého střeva nepomohlo.

Úraz

Nejčastěji jde o úrazy z domácnosti. Je třeba děti uchránit od chemických roztoků, které by mohly vypít a poleptat se, dát pozor na šňůry od varné konvice, nedržet v náruči miminko a zároveň horkou kávu - prostě používat zdravý rozum.

Jinak se ale vyplácí nechránit děti v přemíře, naopak naučit je nejrůznější činnosti zodpovědně vykonávat. Vést děti k tomu, aby se naučily pravidlům jízdy na kole, používat ochranné pomůcky, bezpečně krájet a stříhat, mít respekt před elektřinou atd. Dovednost a znalost děti ochrání často lépe, než zásah dospělého.