Král smrků padl na Boubíně na začátku 70. let, k jeho konci přispěly davy návštěvníků
Magazín Vltavín 29. 8. 2021
Když se tak procházíte po svazích Boubína, napadá vás leccos. Například, jak staré jsou některé z těch stromů, a to nejen v pralese? A že třeba byly i doby, kdy tu žádné nerostly, tak co tu tedy rostlo?
Tyto a další otázky zopověděl při procházce po Boubínském pralese pro magazín Vltavín redaktorovi Zdeňkovi Zajíčkovi mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Začali ale připomínkou jednoho revolučního roku a povídali si také o králi smrků a jeho konci. „V 60. letech bylo spočteno, že k tomu smrku ročně přijde 80 až 100 tisíc návštěvníků. A přišli samozřejmě vždy v hlavní sezóně, v létě, kdy si stromy berou nejvíce živin,“ připomíná Jan Dvořák.
Turisté tak králi smrků škodili. „Běhali kolem, sešlapávali malé kořínky i větší kořeny a smrk pomaličku chřadnul a chřadnul. V prosinci roku 1970 nakonec uschnul a spadl,“ vypráví mluvčí národního parku.
V té chvíli bylo podle něj jasné, že jádro Boubínského pralesa už bude navždycky asi nepřístupné lidem. „Ten masový turismus svým způsobem zabil tak ohromný strom, který mohl ještě třeba desítky let růst a mohl být ještě větší,“ dodává.
Celý rozhovor natočený s mluvčím Národního parku Šumava Janem Dvořákem při putování po Boubíně si poslechněte v magazínu Vltavín. Poté přidáme dvě archivní nahrávky o zámeckém parku a větrolamech v Nových Hradech a nakonec připomeneme začátek září 1939, protože ten den v sobě ponese navždy velké stigma začátku druhé světové války.
Související
-
Díky jedné fotografii na Facebooku dostal unikátní možnost zachytit pralesy Šumavy
Rok 2018 je pro Národní park Šumava rokem pralesů. Připomíná 160. výročí ochrany Boubínského pralesa a vznikla kniha Pralesy Šumavy. Autory jsou Jan Dvořák a Tomáš Čamra.
-
Projekt We Love Šumava spojuje milovníky šumavské přírody. Díky němu také roste 3200 nových stromů
Ukazovat na sociálních sítích krásné fotky přírody, sdružovat fanoušky a díky tomu také pomáhat. To je smyslem projektu We Love Šumava, za kterým stojí bratři Brožovi.
-
Vědci našli na Šumavě nejstarší smrk, pamatuje ještě dobu Karla IV.
Nejstarší smrk České republiky je na Šumavě. Nový rekordman se dožil 623 let. Vědci ho objevili úplnou náhodou u břehu Plešného jezera v první zóně národního parku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
