Král smrků padl na Boubíně na začátku 70. let, k jeho konci přispěly davy návštěvníků

31. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vidlicový smrk u hlavního vstupu do pralesa
0:00
/
0:00

Když se tak procházíte po svazích Boubína, napadá vás leccos. Například, jak staré jsou některé z těch stromů, a to nejen v pralese? A že třeba byly i doby, kdy tu žádné nerostly, tak co tu tedy rostlo?

Tyto a další otázky zopověděl při procházce po Boubínském pralese pro magazín Vltavín redaktorovi Zdeňkovi Zajíčkovi mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Začali ale připomínkou jednoho revolučního roku a povídali si také o králi smrků a jeho konci. „V 60. letech bylo spočteno, že k tomu smrku ročně přijde 80 až 100 tisíc návštěvníků. A přišli samozřejmě vždy v hlavní sezóně, v létě, kdy si stromy berou nejvíce živin,“ připomíná Jan Dvořák.

Turisté tak králi smrků škodili. „Běhali kolem, sešlapávali malé kořínky i větší kořeny a smrk pomaličku chřadnul a chřadnul. V prosinci roku 1970 nakonec uschnul a spadl,“ vypráví mluvčí národního parku.

V té chvíli bylo podle něj jasné, že jádro Boubínského pralesa už bude navždycky asi nepřístupné lidem. „Ten masový turismus svým způsobem zabil tak ohromný strom, který mohl ještě třeba desítky let růst a mohl být ještě větší,“ dodává.

Celý rozhovor natočený s mluvčím Národního parku Šumava Janem Dvořákem při putování po Boubíně si poslechněte v magazínu Vltavín. Poté přidáme dvě archivní nahrávky o zámeckém parku a větrolamech v Nových Hradech a nakonec připomeneme začátek září 1939, protože ten den v sobě ponese navždy velké stigma začátku druhé světové války.

Spustit audio

Související