Krakatit. Slavný román Karla Čapka o vynálezu obrovské síly, který však může být lehce zneužit
Inženýr Prokop objeví způsob, jak nechat jakoukoliv látku rozpadnout na atomy. Při tomto procesu se výbuchem uvolňuje obrovské množství energie. Krakatit je výbušnina nevídané síly, její vlastník by mohl ovládnout svět. Vynálezce si uvědomí dosah svého objevu. Pochopí to ale i jiní a pokoušejí se ho o trhavinu připravit.
Vědecko-fantastický román Krakatit, který patří ke slavným dílům českého spisovatele Karla Čapka, rozvíjí otázku, jak snadné a nebezpečné může být zneužití vědy.
Krakatit vycházel v roce 1923 nejprve jako četba na pokračování v Lidových novinách. Knižně vyšel v nakladatelství Otakara Štorch-Mariena v následujícím roce.
Dvanáctidílná rozhlasová dramatizovaná četba vznikla v roce 1978. Roli vynálezce Prokopa ztvárnil Václav Postránecký.
Román byl před 100 lety dopsán na jihu Čech
Román Krakatit psal Karel Čapek (1890-1938) v době, kdy se v jeho blízkosti objevovaly zároveň dvě ženy. Jeho celoživotní láska, herečka Olga Scheinpflugová, a mladičká Věra Hrůzová, dcera brněnského univerzitního profesora, kterou spisovatel poznal náhodou v jednom literárním salonu.
Právě ona, jak vyšlo o mnoho let později najevo, byla podle literárních vědců předobrazem tajemné a kruté princezny Wille z románu. Hned po vydání ocenil literární historik a kritik Arne Novák erotické motivy v Krakatitu, pro Karla Čapka tak netypické.
Milostný trojúhelník v reálném životě vyřešil spisovatel tak, že v roce 1923 utekl na dlouhou cestu do Itálie. Věra se mezitím nečekaně provdala, ale známá herečka si musela na sňatek se slavným spisovatelem ještě řadu let počkat.
Po návratu z Itálie se spisovatel nacházející se právě ve složitém životním období uchýlil do jižních Čech. Od 23. července do začátku září pobýval ve výletní restauraci Rudolfův Dvůr na předměstí Jindřichova Hradce. Léto zde trávil ve společnosti bratra Josefa, který místo znal už z předchozího pobytu, a jeho rodiny.
Svůj slavný román Krakatit Karel Čapek na jihu Čech dokončil, ale do Rudolfova Dvora, stavby, která vznikla podle projektu architekta Josefa Zídka, autora návrhu Národního divadla či Rudolfina, se už nikdy více nevrátil.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka