Kateřina Bolechová: Cizinci

3. únor 2023

O polední pauze jsem šla na chvíli ven. Přidal se ke mně muž, měl hůl a kýval se ze strany na stranu. Zapálil si a řekl: „Dneska je tlak 1035.“ Udiveně jsem se podívala. 

Muž pokračoval: „Zítra má pršet, pak teplo, možná zima, v 600 metrech sníh a nejhorší je, že se dohadují meteorologové a ornitologové, ze severu sem prej lítají havrani.“ Pokývala jsem nevěřícně hlavou.

A muž dál: „A což teprve blackout, to by bylo něco. Pračlověk by dneska zíral, na tu technologii. Jako dítě jsem bruslil na slepým rameni, ale to už je dávno pryč. Jsem v invalidním důchodu, dělával jsem v Praze v depu, mám režijku, ale stejně nikam nejezdím."

„Taky jsem jako holka bruslila na řece,“ hlesla jsem a vzpomněla si na tátovy staré brusle, teď visí v garáži jako němá vzpomínka, ale pořád krásně voní říčním ledem.

Celou dobu hovoru se mi do hlavy vkrádala slova z jedné písně od Marianne Faithfull „…cizinci se baví jen o počasí…“.

Nakonec jsme společně chvilku mlčeli, pak se muž rozloučil. Jeho hůl se jen lehce dotýkala asfaltu, jako by někomu šimral záda. Dívala jsem se za ním, jak se hlouběji a hlouběji noří do chladného dne.

autor: Kateřina Bolechová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.