Karel Plíhal – Nebe počká (2004)
Josef Kainar proslul především jako básník, ale jeho kladný vztah k hudbě nebyl žádným tajemstvím. Sám ji hrál, psal a především výborně textoval. V roce 2004 mu deskou Nebe počká vysekl poklonu písničkář Karel Plíhal.
Posbíral na ni skladby známé notoricky – i skoro vůbec. A k tomu se je, ač jinak ve svém domovském žánru jeden z nejzručnějších hráčů, nadřel na jazzovou kytaru.
V náladě komorní album je tak zajímavým průsečíkem původních písniček (ať už Kainarem kompletně napsaných, nebo otextovaných) a Plíhalovy muzikantské poctivosti, s níž je doslova opečoval.
Ve výsledku proto máme tu čest s hudební kolekcí, která jde v objemu odvedené práce nad obvyklou úroveň takzvaných tribute alb. Včetně vědomého přijetí rizika, že některé její položky budou srovnávány s dřívějšími verzemi vokálně výraznějších interpretů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
