Josef Koenigsmark: Prkno. Tajemný šumavský příběh o jednom starém umrlčím prkně
Prkno v názvu povídky Josefa Koenigsmarka je prkno umrlčí neboli takzvaný Totenbrett. Mezi německými obyvateli Šumavy bylo totiž kdysi zvykem položit každého nebožtíka na prkno opatřené křížkem, aby se s ním jeho blízcí mohli rozloučit. Po pohřbu se umrlčí prkno dalo na místo, které měl nebožtík rád nebo kudy často chodil. A že by se staré zvyky a tradice měly ctít, nakonec pochopili i lidé, kteří do pohraničí přišli po druhé světové válce…
Povídka Prkno, tajemný šumavský příběh o jednom starém umrlčím prkně, vyšla v roce 1992 v povídkové knížce Strašidla.
Rozhlasová verze byla natočena o dva roky později v českobudějovickém studiu. Účinkují herci Věra Papírková, David Novotný, Hana Bauerová, Radek Žák a Věra Hlaváčková.
Josef Koenigsmark
Prozaik, dramatik, básník a kabaretiér Josef Koenigsmark se narodil v roce 1916 v Plzni. Po maturitě na tamním reálném gymnáziu studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval v roce 1939.
Na sklonku druhé světové války byl uvězněn pro odbojovou činnost, ale v únoru roku 1945 se mu podařilo z vězení uprchnout. Před válkou byl zaměstnán v Ústředním svazu československého průmyslu a pracoval zde i krátce po skončení války. Později pracoval jako dělník v Kovoslužbě Plzeň, jako vedoucí umělecké výroby v družstvu plzeňského Díla, v 50. letech byl dramaturgem Krajského domu osvěty v Plzni a v letech 1960 až 1963 uměleckým vedoucím plzeňského Divadla Alfa.
Od roku 1963 pracoval jako šéfdramaturg a režisér Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze a poté jako šéfredaktor Západočeského nakladatelství v Plzni. Na začátku normalizace byl propuštěn a zůstal ve svobodném povolání. Zemřel roku 1993 v Plzni.
Ve 30. letech vydával básně, dlouhodobě spolupracoval s Československým rozhlasem – za války pod pseudonymem Josef Schovanec, v 70. a 80. letech pod jménem Jan Kříž. Je autorem skečů, humoresek, libret, rozhlasových her a písňových textů pro kabarety, psal povídky a novely.
V roce 1969 vydal sbírku tří novel o nacistických koncentračních táborech, zločincích a zločinech s názvem Motýlí kvas. V roce 1992 mu vyšla povídková knížka Strašidla, do níž zařadil příběhy odehrávající se během osidlování českého pohraničí po druhé světové válce.
Související
-
Nuda v Čechách. Zpověď čtyřicetiletého architekta o životě v komunistické nesvobodě
Píše se rok 1967 a architekt, introvert a rozpolcený intelektuál Mikuláš Svoboda je postaven před vážné rozhodnutí. Emigrovat s dávnou láskou do Paříže, nebo zůstat doma?
-
Miloš Urban: Šrámkova Sobotka. Příběh o poezii a jedné letní lásce
Na literárním festivalu Šrámkova Sobotka se potkávají dva mladí lidé – Michal a Gábina. Ona ještě studentka, on už ne, zato těsně po rozchodu. Spojuje je poezie…
-
Na Moravě nekvetou olivy. Vzpomínky Řeka, který vyrůstal v Československu, čte Miroslav Donutil
Režisér a scénárista řeckého původu George Agathonikiadis vzpomíná na dětství strávené na přelomu 40. a 50. let v Brně. Na prarodiče, školu a lumpárny prožité s kamarády.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
