João Gilberto byl jednou z největších legend brazilské bossa novy

Dědeček mu koupil první kytaru, když mu bylo čtrnáct let. Na střední škole se spolužáky vytvořil kapelu, jejíž repertoár byl ovlivněn lidovými písničkami, americkým jazzem a dokonce i operou.

Pak se João Gilberto připojil k vokální skupině Garotos da Lua, Měsíční chlapci, a přestěhoval se do Rio de Janeira. Za nějakou dobu byl ze skupiny propuštěn pro nedostatek disciplíny, neboť ustavičně pozdě chodil na zkoušky a někdy nedorazil vůbec.

Další roky mu přinesly hodně mizérie. Málokdy měl nějakou práci, byl závislý na podpoře přátel a postupně se dostával do chronické deprese.  Pomohl mu kamarád a vzal ho s sebou do Porto Alegre v jižní Brazílli. Pobyt v tomto provinčním městě Joãovi, především coby muzikantovi, velmi svědčil.

Poté prožil se svou sestrou osm měsíců v Diamantině, kde se zcela izoloval od normálního života a dnem i nocí hrál na kytaru v malé koupelně, kde prý nalezl nejlepší akustiku. Zároveň tehdy v sobě João Gilberto našel také schopnosti skládat.

Jedna z jeho vůbec prvních písniček se jmenovala Bim-Bom. Podle vlastních slov ho k jejímu vzniku inspirovaly projíždějící pradleny, které na pozoroval na obou březích řeky Sao Francisco. V podání autora, zpěváka a kytaristy Joao Gilberta tato píseň zazní v hudebním pořadu V náladě swingu, potažmo jazzu.

Gilbertův způsob hry na kytaru, ale také zpěvu, který svým úsporným minimalismem působil velmi intimně, byl ve své době novátorský. Navzdory rodinným potížím mu další měsíce a roky poskytly životní i uměleckou satisfakci.

Čtěte také

Cole Porter, jeden z nejslavnějších autorů písniček, po sobě zanechal ohromné množství hitů

Stal se jedním z tvůrců a hlavních hvězd stylu bossa nova, který ovlivnil kdysi tvář jazzu i populární hudby. Podílel se na vzniku legendárního a pro bossa novu zásadního alba Getz/Gilberto z roku 1964, které vlastně nese i jeho jméno.

Pak se João Gilberto odstěhoval do Spojených států amerických, kde prožil sedm let, částečně i s tehdejší životní partnerkou, známou zpěvačkou Astrud Gilberto. Potom nějaký čas žil v Mexiku a do Brazílie se vrátil v roce 1980. Od té doby byl významnou součástí tamního hudebního života. Bohužel se musel potýkat se stále většími zdravotními problémy. Odešel na věčnost před necelými dvěma roky ve věku 88 let.

Hudební pořad V náladě swingu, potažmo jazzu ale také připomene sté výročí „básníka klavíru“ Errolla Garnera, přirozeně jeho slavnou krásnou kompozicí Misty, dále nedožité devadesátiny oblíbeného francouzského jazzového pianisty a „hammondkáře“ Georgese Arvanitase, který hrál na varhany třeba ve skandálním erotickém hitu Serge Gainsbourga a Jane Birkin Je t'aime moi non plus.