Jmenuji se Kubiš, Jan Kubiš… Příběh výsadkáře, který hodil bombu na Heydrichův mercedes
Rotmistr Jan Kubiš, který splnil rozkaz a 27. května 1942 provedl spolu s Josefem Gabčíkem atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, je hlavní postavou povídky Dalibora Váchy.
Výsadkář skupiny Anthropoid Jan Kubiš hodil bombu na Heydrichův mercedes v momentě, kdy jeho kamarádovi Josefu Gabčíkovi selhal samopal. Od události uplynulo osmdesát let.
Povídku Jmenuji se Kubiš, Jan Kubiš… napsal českobudějovický historik Dalibor Vácha přímo pro Český rozhlas České Budějovice. Text načetl herec Jihočeského divadla Tomáš Drápela.
Kubiš se plazil směrem ke dveřím na schodiště, k Opálkovi. Umanutě, vztekle, s pistolí v ruce. Němci mají pušky, kulomety, samopaly, granáty. Českoslovenští obránci kostela pouze pistole. Těch několik málo svých granátů už použili.
Opálka býval pohledný chlap, který vojácky dbal na svůj zevnějšek.
Teď?
Otrhaný, zakrvácený z řady tržných ran a ranek. Tepláky na kolenou prodřené, svetr, který dostal od Boženky Kropáčkové, jedné ze svých přechovávatelek, potrhaný a potřísněný krví.
Jenže se nehodlal vzdát.
Tady v kostele se nikdo nehodlal vzdát. Ani jeden z trojice Opálka, Kubiš a Bublík, která se řízením osudu v okamžiku, kdy Němci zaútočili, nacházela na kůru kostela. Ani zbylí čtyři – Gabčík, Hrubý, Švarc a Valčík, kteří seděli v kryptě pod podlahou hlavní lodi chrámu a vyděšeně poslouchali burácení a praskot probíhající bitvy.
Nikdo z nich se nehodlal vzdát.
Dalibor Vácha (1980) vystudoval angličtinu a dějepis na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Jako historika ho zajímají především velké války 20. století a osudy Čechoslováků v nich. Jako autora beletrie vlastně také.
O první světové válce napsal například román Červenobílá (2014), který získal literární cenu Knižního klubu. O druhé světové válce pak romány Hranice (2015) a Hoří už Praha? (2017). Nakladatelství Argo mu v roce 2021 vydalo román o třech hrdinech protinacistického odboje s názvem M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek.
Při příležitosti 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha mu ve stejném nakladatelství na jaře 2022 vyšel román Smrt na kůru, jehož hlavním hrdinou je Adolf Opálka, velitel československých parašutistů, kteří seskočili na území protektorátu s cílem zlikvidovat nacistického smrtihlava.
„Tohle téma mě fascinuje už od začátku 90. let, kdy jsem viděl Sequensův film Atentát. Od té doby se mi vždycky někde vynořilo a zase se zanořilo, postupem času jsem zjišťoval, že kromě samotné likvidace Heydricha mě fascinuje především osoba Adolfa Opálky a potom i osudy všech těch, kteří parašutistům pomáhali. Ten ‚souboj' mezi obyčejným civilistou a německým bezpečnostním aparátem je něco, co nelze jenom tak minout.“
Dalibor Vácha jako autor i čtenář nezapomíná ani na literární fantastiku. V roce 2016 vydal postapokalyptický román Nikam (2016) a o dva roky později povídkovou sbírku Jizvák Jim a další noční můry.
Související
-
Heydrich dostal protektorát jako svoje pískoviště na hraní. Měl zpracovat národ, připomíná historik
Atentát na protektora Heydricha provedli výsadkáři Kubiš a Gabčík 27. května 1942. O událostech, které předcházely i následovaly, napsal Dalibor Vácha knihu Smrt na kůru.
-
Karel Čurda – příběh velké zrady. Proč po atentátu na Heydricha udal své kamarády i další lidi?
Karel Čurda, rodák z Třeboňska, je zapsán jediným slovem – zrádce. V červnu 1942 dobrovolně navštívil úřadovnu gestapa a řekl všechno, co věděl o atentátu na Heydricha.
-
Až k Heydrichově autu se parašutisté dostali díky učiteli. Po atentátu si pro něj přišlo gestapo
Střelba, hluk a německé povely. To byly poslední zvuky, které ve svém životě slyšel Jan Zelenka Hajský. Když do bytu jeho rodiny vniklo gestapo, rozkousl kapsli s kyanidem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.