Jiří Březina starší: Holubi

6. červen 2019

Městské holuby nemáme rádi. Poskvrněné památky bychom jim možná odpustili, ale naleštěná auta a značkové oděvy nikdy.

Města pomyslela na poskvrněné voliče a vyhlásila politiku mrtvý holub - dobrý holub, kterou pro jistotu pojistila tvrzením o šíření infekcí.

Přidejme k tomu lhostejnost ke všemu živému kromě sebe, která je mnohým obyvatelům měst vlastní, a holubí pogromy mohly začít. Nešťastní holubi si užili otrávených návnad, chemické sterilizace a v některých městech je dokonce rovnou v ulicích střílejí.

Zkusme ale na chvíli zapomenout na nevalnou pověst létajících krys, jak jsou holubi hanlivě nazýváni, a podívat se na ně nezaujatě.

Holubi patří k nejchytřejším tvorům. Jako jedni z mála zvířat chápou princip zrcadla a dokonce poznají sami sebe na videu. Poštovní holub najde svůj holubník z jakékoli vzdálenosti a dodnes se neví, jak to vlastně dělá, když pokusy postupně vyloučily orientaci zrakovou, astronomickou i magnetickou.

Holub ulétne za den i tisíc kilometrů a přitom stíhá unikat dravcům i tankovat na polích. Už od starověku nosí lidem zprávy za těch nejsložitějších podmínek.

Holubi by měli všechny předpoklady k uctívání, kdyby tomu nebránila jejich prosperita. Kdyby někde v Zoo přežíval poslední pár, předháněli bychom se v projevech obdivu k tomu úžasnému tvoru, a litovali, že mu není souzeno přežít. Ale protože přes všechny úklady přežití zvládají, jsou jen nudní a otravní.

Mimochodem, pokud jde o ty infekce, zapátral jsem ve statistikách. Kolik lidí bylo hospitalizováno nebo nedejbože zemřelo poté, co se nakazili od holuba. Nenašel jsem vůbec nic. Pes i kočka jsou proti holubům vysloveně vražedná stvoření. A o lidech ani nemluvím.

autor: Jiří Březina starší | zdroj:
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.