Jiří Březina starší: 3D
Říká se tomu trojrozměrný nebo také 3D tisk. Už pár let o něm čteme, ale většinou v bulváru, který popisuje domácí tisk zbraní a podobné nesmysly. Zkreslené představy, které si z takových článků odnesete, bych rád opravil vlastními zkušenostmi.
Trojrozměrná tiskárna stojí jako lepší telefon a může působit složitě, ale princip jejího „tisku“ je jednoduchý. Jde vlastně o malinkou tavnou pistoli, která vytváří předměty tím, že na sebe trpělivě lepí vrstvy plastu, jednu na druhou.
Nic se nikam netiskne, ale naopak stroj věci vytahuje z prázdnoty. Domácí výroba předmětů byla léta vyhrazena lidem manuálně zručným, řemeslníkům, sochařům, řezbářům. Najednou máte doma mašinu, která vyrábí věci podle vás a přitom žádnou šikovnost nevyžaduje. Jen se díváte na trysku, která běhá sem tam a tvaruje pro vás třeba šachovou figurku nebo krmítko pro ptáky.
Je to fascinující, zábavné a někdy užitečné. Můžete třeba vyrobit náhradní díly k zařízením, na která už výrobce zapomněl, madlo k ledničce, rukojeť k noži... Mnoho podkladů je na internetu, hračky, stojánky, krabičky, věšáky, knoflíky a co já vím.
Existuje dokonce stránka s modely dílků všech stavebnic Lego od roku 1952. Vytisknutou kostku sice od originálu poznáte, ale sloužit bude stejně. Jsou dostupné i trojrozměrné modely vykopávek, takže si můžete vyrobit třeba pěstní klín nebo věstonickou Venuši.
Nakonec si můžete doma „vytisknout“ i tu pistoli, ovšem nesmí vám vadit, že si s ní nezastřílíte.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
